dnes je 8.9.2024

Input:

Dovolená 2024 - vybrané otázky a jejich řešení

18.7.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2024.15.01
Dovolená 2024 – vybrané otázky a jejich řešení

Mgr. Zdeněk Schmied

Téma tzv. "řádné" dovolené vystupuje do popředí právě nyní, v době letní sezony, kdy většina zaměstnanců dovolenou čerpá.

ÚVODEM

Přestože se právní úprava dovolené tzv. "v hodinách", která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2021, již v aplikační praxi víceméně "zaběhla", vyskytují se ještě dnes při jejím praktickém provádění v personální či mzdové oblasti některé problematičtější situace a problémy při jejich řešení. K tomu se od 1. ledna 2024 nově přiznává právo na dovolenou i zaměstnancům pracujícím na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – tzv. "dohodářům", tedy zaměstnancům na dohodu o provedení práce (dále jen "DPP") nebo dohodu o pracovní činnosti (dále jen "DPČ"), a to v zásadě za stejných podmínek jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Účelem tohoto článku není proto systematický a úplný výklad právní úpravy dovolené, nýbrž pouze zdůraznění vybraných složitějších situací, jež musí zaměstnavatelé v souvislosti s dovolenou řešit. Mezi takové patří délka dovolené při změně týdenní pracovní doby během téhož kalendářního roku u zaměstnance v pracovním poměru, výpočet dovolené čerpané na žádost zaměstnankyně bezprostředně po skončení mateřské dovolené a před nástupem na rodičovskou dovolenou, vliv čerpání dovolené na její finální délku, zohlednění svátků, které připadly do doby čerpání dovolené, a konečně i čerpání dovolené zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Na tyto situace článek dále stručně v příkladech odkáže.

PODMÍNKY VZNIKU PRÁVA NA DOVOLENOU A STANOVENÍ JEJÍ DÉLKY

Aniž by bylo nutné rozlišovat, zda se v daném konkrétním případě jedná o dovolenou za kalendářní rok nebo o její poměrnou část, pro posouzení vzniku práva na "řádnou" dovolenou každého zaměstnance, ať v pracovním poměru nebo na DPP či DPČ, a pro výpočet její délky v příslušném kalendářním roce postačí pravidla stanovená v § 213 odst. 3 až 5 ZP, u "dohodářů" ještě s přihlédnutím k § 75 odst. 2 ZP druhé větě a k § 77 odst. 8 ZP.

Právo zaměstnance na dovolenou vznikne jen za splnění dvou podmínek stanovených v § 213 odst. 3 ZP, a to jestliže:

  • pracovněprávní vztah (pracovní poměr či DPP nebo DPČ) zaměstnance k témuž zaměstnavateli trval nepřetržitě alespoň 4 týdny (28 dní) a

  • zaměstnanec za trvání tohoto pracovněprávního vztahu konal v příslušném kalendářním roce práci alespoň v rozsahu 4násobku stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen "TPD"); u "dohodářů" 4násobku fiktivní TPD podle § 77 odst. 8 ZP v délce 20 hodin – tedy alespoň 80 hodin.

Výše uvedené dvě podmínky jsou někdy označovány jako "pravidlo 4 + 4". Není-li kterákoli z obou uvedených podmínek splněna, právo na dovolenou nevznikne.

Délku zaměstnancovy dovolené v příslušném kalendářním roce lze pak stanovit jednoduše (a to i průběžně) podle pravidla uvedeného v § 213 odst. 4 (popř. odst. 5) ZP tak, že za každou odpracovanou stanovenou nebo kratší TPD (u "dohodářů" za každých odpracovaných 20 hodin) přísluší dovolená v délce jedné dvaapadesátiny této TPD (u "dohodářů" jedné dvaapadesátiny z 20) vynásobené výměrou dovolené s tím, že výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. Uvedené lze vyjádřit tzv. "univerzálním vzorcem" ve tvaru:

počet celých odpracovaných násobků TPD*)

--------------------------------------------------------- x TPD*) x výměra dovolené = dovolená

52

*) u "dohodářů" se vždy použije fiktivní TPD v délce 20 hodin.

Jednou z problematičtějších situací, s níž se zaměstnavatelé setkávají při řešení určení délky dovolené, je změna délky TPD během téhož kalendářního roku. Změní-li se totiž během kalendářního roku u zaměstnance v pracovním poměru délka jeho TPD (někdy i vícekrát), doporučuje se s ohledem na jednotnost a nedílnost institutu dovolené v příslušném kalendářním roce, a zejména s přihlédnutím k požadavku § 212 odst. 4 ZP stanovit průměrnou délku TPD, a to na základě váženého průměru s ohledem na délku jednotlivých období v kalendářních dnech s rozdílnou délkou TPD. U "dohodářů" k takové situaci nemůže dojít, neboť podle § 77 odst. 8 ZP se u nich pro účely dovolené bez ohledu na sjednaný rozsah práce/pracovní doby v příslušné dohodě vždy uplatní jednotná tzv. fiktivní TPD v délce 20 hodin.

Příklad č. 1

Zaměstnankyně v pracovním poměru pracovala u zaměstnavatele po celý kalendářní rok 2024 ("přestupný rok") v I. pololetí na "plný úvazek" ve stanovené TPD 40 hodin a ve II. pololetí na "kratší úvazek" ve sjednané kratší TPD 30 hodin. Jak určit délku TPD pro účely výpočtu dovolené za tento kalendářní rok?

Zvolíme-li postup určení průměrné délky TPD v kalendářním roce 2024 váženým průměrem, postupuje se následovně:

 
1. období od 1. 1 do 30. 6. 182 dní x 40 hodin 7 280
2. období od 1. 7. do 31. 12. 184 dní x 30 hodin 5 520
366 dní 12 800

Průměrná délka TPD v roce 2024 činí 12 800 : 366 = 34,9726775956. Toto číslo (bez zaokrouhlení) dosadíme do univerzálního vzorce jako TPD.

PROBLEMATIKA VÝPOČTU A ČERPÁNÍ DOVOLENÉ V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH

Jak již bylo shora uvedeno, jedním z rozhodujících údajů pro splnění podmínek vzniku práva na dovolenou a pro stanovení její délky v příslušném kalendářním roce je počet zaměstnancem odpracovaných celých násobků TPD a u "dohodářů" počet odpracovaných celých násobků 20 hodin. Je třeba připomenout, že za výkon práce (tedy odpracovanou dobu) se podle § 348 odst. 1 ZP považují i tzv. "náhradní doby", v nichž zaměstnanec sice ve skutečnosti práci nekoná, ale přesto se tyto doby považují (mimo jiné i pro účely dovolené) za odpracované a zahrnují se tak do celkového počtu zaměstnancem odpracovaných hodin. Mezi tyto doby patří i dovolená, resp. její čerpání, v jehož důsledku v určitých případech, nejčastěji u dovolené poskytované podle § 217 odst. 5 ZP na žádost zaměstnankyni bezprostředně po skončení mateřské dovolené a zpravidla před nástupem na rodičovskou dovolenou nebo zaměstnanci na jeho žádost bezprostředně po skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, může vzniknout potřeba přepočítat původní délku dovolené (výjimečně i opakovaně) a může tak dojít k jejímu navýšení v důsledku zvýšení počtu zaměstnancem odpracovaných a započitatelných celých násobků TPD. Ostatně i samotný výpočet této dovolené považují někteří zaměstnavatelé za komplikovaný, zejména přihlíží-li při výpočtu délky takto čerpané dovolené k předpokladu započitatelné doby pro dovolenou ve zbytku téhož kalendářního roku. Při čerpání této dovolené "v hodinách" není ani neobvyklé, že na poslední den čerpání dovolené ve zbytku připadá jen několik málo hodin, nikoli počet hodin odpovídající celé délce směny, a zaměstnankyně navazuje na tuto dovolenou nástupem na rodičovskou dovolenou.

A konečně čerpání dovolené je někdy ovlivněno svátky, které připadly do doby dovolené. Podle § 219 odst. 2 ZP totiž platí pravidlo, podle něhož připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Znamená to, že v tomto případě zaměstnanec dovolenou tzv. "ušetří". To však neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 ZP a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.

Všechny výše uvedené problematické situace jsou obsaženy a také řešeny v rámci níže prezentovaného reálného příkladu č. 2 z letošního roku, v němž je nastíněn výpočet délky a čerpání dovolené zaměstnankyní bezprostředně po skončení její mateřské dovolené a před nástupem na rodičovskou dovolenou v témže kalendářním roce.

Příklad č. 2

Zaměstnankyně v pracovním poměru se sjednanou kratší 34hodinovou TPD rozvrženou do směn v pondělí až čtvrtek po 7 hodinách a v pátek 6 hodin čerpala mateřskou dovolenou ("MD") od 24. 8. 2023 do 7. 3. 2024 a před skončením mateřské dovolené požádala zaměstnavatele o poskytnutí dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené podle § 217 odst. 5 ZP a po jejím vyčerpání o rodičovskou dovolenou ("RD"), která potrvá nejméně do konce roku 2024. Přitom jsou dány tyto skutečnosti:

  • MD od 1. 1. do 7. 3. 2024 činila celkem 334 hodin.

  • Nevyčerpaná dovolená za rok 2023 činila celkem 148 hodin.

  • Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

  • TPD zaměstnankyně činí 34 hodin v rozvržení Po–Čt po 7 hodinách, Pá 6 hodin.

Jak na základě výše uvedených skutečností stanovit délku dovolené a jak bude probíhat její čerpání bezprostředně po skončení mateřské dovolené v roce 2024?

  1. variantaDélka "nové" dovolené po MD bez ohledu na RD v roce 2024

334 + 148 = 482, tj. 14 celých násobků TPD, a proto "nová" dovolená

Nahrávám...
Nahrávám...