NahoruStanovení pravděpodobného výdělku
Vpravdě nezáviděníhodná situace - zkoumat, co by bylo,
kdyby... V pracovněprávní rovině mám na mysli výpočet pravděpodobného
výdělku dle ustanovení
§ 355 zákoníku práce. Těch situací,
kdy je potřeba ho zjistit, není zrovna poskrovnu. Zaměstnanec čerpá dovolenou v
prvním měsíci trvání svého pracovního poměru, aniž by odpracoval byť jen 21
pracovní den. Zaměstnankyně se vrátila z rodičovské dovolené a na její straně
vznikla další překážka v práci, při které jí už ale vzniklo právo na náhradu
mzdy nebo platu odvozenou od průměrného výdělku. Pracovní poměr zaměstnance byl
rozvázán po jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti způsobem a z důvodu, pro
které mu přísluší odstupné. A tak bych mohl pokračovat.
Pokud zaměstnanec v období rozhodném pro výpočet
průměrného výdělku neodpracuje ani jediný den, resp. sice odpracuje, ale není
to počet, od kterého by se dala zjistit pravděpodobná výše průměrného výdělku
blížící se skutečnosti, měl by zaměstnavatel zkoumat, jaké hrubé mzdy nebo
platu by zaměstnanec zřejmě dosáhl. K tomu dává zákoník práce
zaměstnavateli formou příkladmého výčtu k úvaze, aby při zjišťování
pravděpodobného výdělku přihlédl zejména k obvyklé výši jednotlivých složek
mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících
stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Ostatní hlediska zákon ponechává
zcela na úsudku zaměstnavatele (potažmo v případném sporu příslušného soudu)
tak, aby se jím stanovený průměrný výdělek skutečně jevil jako pravděpodobný.
V nedávném rozsudku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v tomto rámci tedy
nemusí být vyloučeno - odůvodňují-li to okolnosti případu - přihlédnout i k
jiným okolnostem, jestliže jsou významné pro objasnění toho, jakého výdělku by
zaměstnanec v rozhodném období zřejmě dosáhl.
Citované rozhodnutí je ve vztahu k výpočtu
pravděpodobného výdělku významné ještě v jednom ohledu. V projednávané věci
zaměstnavatel realizoval organizační změnu v podobě zrušení pracovního místa.
Leč nadbytečný zaměstnanec onemocněl, a s výpovědí musel proto zaměstnavatel
počkat až na skončení nemoci coby ochranné doby. Mezitím ale snížil
zaměstnanci plat a z takto snížené částky počítal pravděpodobný výdělek pro
účely výplaty odstupného. Nejvyšší soud se ohradil. Podle jeho názoru
podkladem úvah o pravděpodobném průměrném výdělku zaměstnance musí být
výdělek, jehož dosahoval (by dosahoval) ve funkci, kterou reálně vykonával,
nikoliv plat stanovený mu zaměstnavatelem v…