dnes je 25.11.2024

Input:

Nález 31/2000 SbNU, sv.17, K doručování písemností do vlastních rukou

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 31

IV. ÚS 591/99

K doručování písemností do vlastních rukou

Ukládá-li zákon doručení písemnosti do vlastních rukou, je třeba mít takové doručení za bezpečně prokázáno, neboť teprve v návaznosti na tento moment se odvíjí i možnost účastníka domáhat se stanoveným postupem svého práva (viz rovněž § 250b odst. 2 občanského soudního řádu). Pokud se tedy soud těmito požadavky kladenými na doručení rozhodnutí do vlastních rukou neřídil a stěžovatelovými námitkami se vůbec nezabýval, ačkoli byly uplatněny již v řízení před správním orgánem, upřel tím stěžovateli ústavně zaručené právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 24. února 2000 sp. zn. IV. ÚS 591/99 ve věci ústavní stížnosti A. Z. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 15. 10. 1999 sp. zn. 22 Ca 355/99, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě z 28. 2. 1999 č. j. FŘ 4800/110/98/2 o zamítnutí stěžovatelova odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Bohumíně z 27. 3. 1998 č. j. 9248/98/368920/0329, kterým byla stěžovateli dodatečně doměřena daň z příjmu fyzických osob.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 1999 č. j. 22 Ca 355/99-16 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 15. 10. 1999 sp. zn. 22 Ca 355/99 stěžovatel v podstatě uvádí, že zastavením řízení o jeho žalobě došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), jakož i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 28. 2. 1999 mu nebylo řádně doručeno, a proto krajský soud byl povinen postupovat podle § 250b odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a případně správnímu orgánu uložit, aby uvedené rozhodnutí stěžovateli doručil. Z těchto, jakož i z dalších důvodů domáhá se zrušení napadeného usnesení.

Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 14. 2. 2000 poukázal na obsah napadeného usnesení, a navrhl proto zamítnutí ústavní stížnosti.

Finanční ředitelství v Ostravě se k ústavní stížnosti v určené lhůtě nevyjádřilo.

Z obsahu spisu Finančního ředitelství v Ostravě sp. zn. FŘ 7640/110/997 Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím Finančního úřadu v Bohumíně ze dne 27. 3. 1998 č. j. 9248/98/368920/0329 byla stěžovateli dodatečně doměřena daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 1994 ve výši 2 364 516 Kč. K odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí rozhodlo Finanční ředitelství v Ostravě rozhodnutím ze dne 28. 2. 1999 č. j. FŘ 4800/110/98/2 tak, že toto odvolání zamítlo. Ze spisu je patrno, že posléze uvedené rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě bylo doručeno na adresu stěžovatele dne 10. 3. 1999, a to tak, že na doručence je vedle nečitelného podpisu uvedeno „osobně“, nicméně stěžovatel dopisem ze dne 2. 6. 1999 zaslal Finančnímu ředitelství v Ostravě výzvu ke splnění povinnosti podle § 17 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, tedy s požadavkem,

Nahrávám...
Nahrávám...