Král spadl z koně a polámal si nohy tak zle, že se na ně nemohl
postavit. Naučil se tedy chodit o berlích, ale svým postižením velmi trpěl.
Nesnášel pohled na zdravé lidi kolem sebe a stával se nerudným. Když nemohu
vypadat jako ostatní, řekl si jednou, musí ostatní vypadat jako já. Dal
proto po celém království vyhlásit přísné nařízení, aby od nynějška každý
chodil pouze o berlích, jinak ho čeká smrt.
Celé království se proměnilo v mrzáky. Zpočátku se několik
výtržníků objevilo za bílého dne bez berlí. Nebylo snadné je na berlích dohonit
a zatknout, ale nakonec se to podařilo a byli bez milosti popraveni. Pak se už
nikdo neodvážil protivit se královu nařízení.
Král žil dlouho, a když zemřel, nařízení platilo dál, nikdo ho
nezrušil, nikdo si už ani nevzpomněl, že se kdysi chodilo bez berlí.
(Martine Quentric-Séguy: Příběhy z moudrosti Indů
I.)
Co je normální?
Kdo má moc, snaží se definovat, co je přípustné a co
nikoliv.
Přípustné a normální - to mohou být dvě různé věci. Za normální
bychom měli považovat to, co je z lidského hlediska přirozené, co je funkční,
přijatelné a dobré pro všechny zúčastněné, nejen pro jednoho, který svévolně
…