Liška se jednoho dne "praštila" přes kapsu a pozvala kmotra čápa na oběd. Hody to byly skrovné a bez dlouhých příprav, neboť liška předložila čápovi řídkou polévku na mělkém talíři. Čáp svým dlouhým zobákem nemohl nabrat ani kapku, zatímco liška vylízala talíř dočista.
Čápa to velmi mrzelo. Aby lišce stejnou měrou odplatil, pozval ji k sobě na hostinu. Když se liška dostavila, už zdálky ucítila lahodnou vůni. Čáp prostřel stůl a přinesl voňavé pokrmy, které servíroval v láhvích s hrdly uzounkými, která jen tenký zobák čápův propouštěla. A co na to liška? Jen sledovala, jak domácí pán pohodlně z láhve pěkné kousky vybíral a pojídal. Zahanbena a hladová odešla domů.