3.3.42
Prohlášení o započtení vzájemných pohledávek
JUDr. Věra Bognárová
NahoruProhlášení o započtení vzájemných pohledávek
Zaměstnavatel ................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený .............................................
a
Zaměstnanec ................................. (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ..................... trvale bytem .........................
1. Zaměstnanec je v pracovním poměru k zaměstnavateli na základě pracovní smlouvy sjednané dne .........(uvést den uzavření). Pracovní poměr zaměstnance k zaměstnavateli na jejím základě vznikl dne ........... (uvést datum vzniku pracovního poměru).
2. Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci pohledávku z titulu ......(uvést právní titul) ve výši 20 000 Kč, která je splatná dne..........
3. Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli pohledávku z titulu mzdy za měsíc listopad 2014, která je včetně ročních odměn vyplácených v tomto kalendářním měsíci ve výši 60 000 Kč hrubého splatná ve výplatním terminu za měsíc listopad dne.......
4. Zaměstnavatel tímto činí prohlášení o započtení své vzájemné pohledávky uvedené v bodě 2. proti pohledávce zaměstnance specifikované v bodě 3., kterou má zaměstnanec vůči zaměstnavateli v rozsahu 20 000 Kč. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, tj. v rozsahu 20 000 Kč.
V ........................ dne ...............
...............................................
podpis oprávněného zaměstnance
zaměstnavatele a razítko zaměstnavatele
Zaměstnanec převzal dne.............
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s účinností od 28. 2. 2017 ve znění č. 460/2016 Sb.
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o výpočtu základní nezabavitelné částky
Komentář:
Podle § 4 ZP se pracovněprávní vztahy řídí zákoníkem práce; nelze-li použít ZP, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Ty jsou upraveny v § 1a ZP. Toto použití občanského zákoníku pro pracovněprávní vztahy se označuje jako použití podpůrné (subsidiární).
Občanský zákoník se tak použije na pracovněprávní vztahy:
-
nevylučuje-li to zákoník práce výslovně (§ 144a, § 346b až § 346e ZP),
-
nemá-li zákoník práce vlastní použitelnou úpravu.
Zákoník práce právní jednání, vznik závazků, jejich změny a jejich zánik neupravuje, a proto se postupuje podle úpravy občanského zákoníku, pokud není některé ustanovení výslovně zákoníkem práce z použití vyloučeno. Započtení je v občanském zákoníku upraveno v § 1982 až § 1992 NOZ. Na započtení se vztahuje také omezení upravené v § 144a ZP. Ten upravuje některé zákazy právního jednání, které nelze na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu použít anebo je nelze použít v celém rozsahu. Ohledně započtení je upraven jeho rozsah tak, že započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu (§ 276 až § 302 OSŘ). Tento zákaz se týká jak započtení jednostranného prohlášením oprávněné strany tak i započtení sjednaného dohodou smluvních stran. Z výkonu rozhodnutí jsou mzda a příjmy uvedené v § 299 odst. 1 OSŘ vyloučeny v té části, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce a jedné třetině zbytku čisté mzdy nebo příjmů uvedených v § 299 odst. 1 OSŘ. Podle § 278 OSŘ je výpočet základní nezabavitelné částky upraven nařízení vlády č. 595/2006 Sb.
Vzájemné započtení pohledávek stejného druhu je jedním ze způsobů, kterým může závazek zaniknout (započtení podle NOZ patří mezi jiné způsoby zániku závazků). Započtení v pracovněprávních vztazích není novinkou až od účinnosti NOZ; bylo možné již od 1. 1. 2007, tj. od účinnosti současně platného zákoníku práce, protože i v pracovněprávních vztazích byla od té doby připuštěna možnost zániku závazku započtením. V době od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013 bylo započtení upraveno v § 580 a 581 občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013, tj. zákona č. 40/1964 Sb. K tomu je možné pro bližší odkázat na Rozsudek NS sp. 21 Cdo 3330/2011.
Nový občanský zákoník upravuje dva způsoby započtení pohledávky - započtení dohodou a započtení jednostranným prohlášením, označované také jako kompenzační námitka, které je upraveno v přiloženém vzoru. Dohodou je možné započíst jakoukoli pohledávku s výjimkou započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný (to však nebude pro pracovněprávní vztahy zpravidla vůbec přicházet v úvahu) a lze započíst i pohledávky, u nichž je to jinak zakázáno. Na rozdíl od dohody je jednostranné prohlášení o započtení omezeno zákazy (§ 1987 a § 1988 NOZ).
Podle § 1982 NOZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení…