I v případě úmrtí zaměstnance musí zaměstnavatel
přihlédnout k tomu, aby byl zajištěn odvod pojistného podle zákona včetně
řádného splnění oznamovací povinnosti. V následujícím textu nabídnu analýzu
nejpravděpodobnějších situací v rozhodném období - kalendářním měsíci, ve
kterém k úmrtí došlo, a to při různých formách sjednaného pracovněprávního
vztahu. V jednotlivých případech budeme posuzovat variantu, kdy při úmrtí
zaměstnance bude posledním dnem zaměstnání 22. říjen 2013, přičemž na
zaměstnance (a jeho zaměstnavatele) se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze
zákonného minima 8 500 Kč.
Obecně platí, že na rozdíl od dohod o pracovní činnosti
(viz dále) nehraje u pracovních smluv roli částka příjmu ve výši 2 500 Kč, ale
pojistné se odvádí z jakékoli výše příjmu, tedy včetně potřeby případného
dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, tj. do minimální mzdy 8 500 Kč. V
případě úmrtí zaměstnance však nebude zaměstnavatel v drtivé většině případů
řešit dopočet do minima 8 500 Kč, ale bude muset zabezpečit, aby bylo zdravotní
pojišťovně odvedeno pojistné alespoň z poměrné části minimálního
vyměřovacího základu podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto
posledním měsíci.
Příklad č. 1Zaměstnanci byl při zkráceném pracovním úvazku zúčtován za
22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci říjnu hrubý příjem ve výši 4 800
Kč.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění
odvedeno nikoliv z celkové výše minimální mzdy, nýbrž z poměrné části
minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání
zaměstnání v měsíci říjnu, to znamená nejméně z vyměřovacího základu
vypočteného podle vzorce: PČ min VZ = (22 : 31) × 8 500 = 6 032,25 Kč,
kde:
- PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího
základu
- 22 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci
říjnu
- 31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
- 8 500 = výše minimální mzdy od 1. 8. 2013
Při sazbě 13,5 % z částky 6 032,25 Kč musí zaměstnavatel
zaplatit pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v
částce 815 Kč (6 032,25 × 0,135). S ohledem na výši dosaženého příjmu 4 800 Kč
činí odvod pojistného z této hrubé mzdy částku 648 Kč. Jedna třetina (216 Kč)
bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (432 Kč) pak zaplatí
zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen
odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle
uvedeného vzorce. Proto musí zaměstnavatel provést doplatek pojistného ve výši
13,5 % z rozdílové částky 1 232,25 Kč, tj. 167 Kč. Tento doplatek, tedy 167 Kč,
platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady
přešla pouze za situace, kdy by byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v
práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení
§ 207 až 209 zákoníku
práce.
Z celkové částky pojistného 815 Kč zaplatí zaměstnanec 383 Kč
(216 + 167) a zaměstnavatel 432 Kč.
Pokud by příjem za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v
měsíci říjnu činil alespoň 6 032,25 Kč, odvedlo by se pojistné ze skutečné výše
příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
Bude-li dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem
příjmů zemřelého, budou řešeny nejspíše tyto alternativy:
