3.11.8
Žádost zaměstnance o poskytnutí pracovního volna z důvodu práce s dětmi podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP
JUDr. Věra Bognárová
NahoruŽádost zaměstnance o poskytnutí pracovního volna
z důvodu práce s dětmi podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP
Zaměstnavatel ....................................................................................... (název a sídlo, IČO)
zastoupený.................... (jméno a příjmení)
a
zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem .........................
Vážení,
žádám o poskytnutí pracovního volna v rozsahu 2 týdnů od .... do .......,, tj. v rozsahu 10 pracovních dnů, k činnosti oddílového vedoucího v táboře pro děti a mládež pořádaném ............(uvede se kým).
Od roku .........(nejméně po dobu 1 roku před uvolněním) pracuji soustavně a bezplatně s dětmi v kroužku ..... organizovaném ......... Splňuji tak podmínku pro poskytnutí pracovního volna.
Žádám také, aby mi pracovní volno bylo v rozsahu jednoho týdne poskytnuto s náhradou mzdy (nebo platu) ve výši průměrného výdělku, protože pro její poskytnutí jsou splněny podmínky upravené § 203a ZP. Tábor pro děti a mládež pořádá právnická osoba, která je zapsána ve veřejném rejstříku po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.
Sdělte mi stanovisko k této žádosti nejpozději ve lhůtě 14 dnů.
S pozdravem
V ....... dne .......
............................
podpis zaměstnance
Příloha:
Právní úprava:
Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Komentář:
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno v případech, které zákoník práce nebo vyhláška č. 590/2006 Sb., případně jiné právní předpisy, označují jako překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavateli ukládají povinnost poskytnout mu za splnění podmínek pracovní volno ve stanoveném rozsahu, případně s náhradou mzdy nebo platu, podle toho, jakým způsobem je zaměstnanec odměňován.
Zákoník práce překážky v práci na straně zaměstnance rozlišuje jako důležité osobní překážky, mezi které patří dočasná pracovní neschopnost, doba karantény, mateřská nebo rodičovská dovolená, případně ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti (§ 191 ZP). Dalším okruhem osobních překážek jsou překážky výslovně upravené v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která v současné době obsahuje 11 překážek v práci. Zaměstnavatel je dále povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno při překážkách z důvodu obecného zájmu, mezi které patří výkon veřejné funkce (§ 201 ZP) a výkon občanských povinností (§ 202 ZP), anebo pro jiné úkony v obecném zájmu, které jsou upraveny buď v jednotlivých zvláštních právních předpisech, které upravují danou problematiku, anebo v § 203 ZP.
Mimo jiné je pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP poskytováno k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a nově od 1. 1. 2021 také pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Pracovní volno přísluší v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Zaměstnanec má od 1. 1. 2021 za podmínek daných § 203a ZP právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, nikoliv však po celou dobu 3 týdnů, kdy je možné pracovní volno poskytnout, ale pouze v rozsahu nejvýše za 1 týden v kalendářním roce.
Zaměstnancům z tohoto důvodu přísluší pracovní volno v rozsahu nejvýše 3 týdny v kalendářním roce, tj. v období od 1. 1. do 31. 12. konkrétního roku, a je-li pracovní volno poskytováno z tohoto důvodu po částech, jednotlivé časové úseky se sčítají až do výše 3 týdnů v kalendářním roce.
Pracovní volno poskytované z tohoto důvodu se poskytuje za splnění dvou podmínek. Jednak je zaměstnavatel povinen pracovní volno poskytnout, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a také za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje pouze v případech, že se jedná o pracovní volno z důvodu účasti na táborech pro zdravotně postižené děti a mládež. Pojem vážných provozních důvodů zákoník práce nedefinuje. Vážný provozní důvod je dán pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz, tzn. plnění úkolů nebo činností zaměstnavatele.
Podle soudní judikatury je třeba "provozem pro tento případ rozumět plnění úkolů nebo činnosti zaměstnavatele, a to zejména úkolů, které souvisejí se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb, a jiné obdobné činnosti, kterou zaměstnavatel provádí vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. ...Vážný provozní důvod je dán pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti) zaměstnavatele.“
K vážným důvodům, jak je posuzuje soudní judikatura, odkazuji např. na rozsudek KS v Ústí nad Labem ze dne 29. 11. 1966, sp. zn. 7 Co 378/66 (R 75/1967), rozsudek NS ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1561/2003 (SJ 29/2004), rozsudek NS ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006 (SJ 148/2007.
Pokud zaměstnavatel nechce poskytnout pracovní volno z vážného provozního důvodu a zaměstnanec se domnívá, že tento důvod není dán, může se poskytnutí pracovního volna domáhat případně i soudně.
Podmínka soustavné a bezplatné práce s dětmi nebo mládeží se posuzuje v běžném roce, tzn., zjišťuje se za dobu 1 roku předtím, než zaměstnanec požaduje poskytnutí pracovního…
