Překážky v práci lze definovat jako situace, kdy
zaměstnanec nemůže vykonávat práci nebo mu tato práce není přidělována, a to
jak z důvodů na jeho straně, tak na straně zaměstnavatele. Výčet překážek v
práci na straně zaměstnance je uveden v ustanoveních § 191 až § 205 zákona č.
262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jsou jimi též tzv.
důležité osobní překážky v práci, vyjmenované především v ustanovení
§ 191 zákoníku práce -
např. dočasná pracovní neschopnost zaměstnance, mateřská dovolená, rodičovská
dovolená, ošetřování dítěte atd.
Jak stanoví
§ 199 odst. 1 zákoníku práce,
nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci
týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v ustanovení
§ 191 tohoto právního
předpisu, je zaměstnavatel „povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu
pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu“. Náhrada
mzdy nebo platu se poskytne ve výši průměrného výdělku.
Okruh takových překážek v práci, rozsah pracovního
volna a případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu, upravuje
nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jde o obdobu dosavadní Přílohy k
prováděcímu nařízení vlády č. 104/1994 Sb., které bylo zákoníkem práce s
účinností od 1. 1. 2007 zrušeno. Zmíněný právní předpis zná tyto jiné důležité
osobní překážky v práci na straně zaměstnance:
vyšetření nebo ošetření,
pracovně-lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související
s výkonem práce,
přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních
prostředků,
znemožnění cesty do zaměstnání,
svatba,
narození dítěte,
úmrtí,
doprovod,
pohřeb spoluzaměstnance,
přestěhování,
vyhledání nového zaměstnání.
Účelem následujících řádků je upozornit na změny, které
nové nařízení vlády přináší oproti právní úpravě účinné do 31. 12. 2006.
Zcela nově je mezi jiné důležité osobní překážky v
práci zařazena pracovně-lékařská prohlídka (lékařská preventivní prohlídka v
rámci závodní preventivní péče), vyšetření nebo očkování související s výkonem
práce. Doposud byl výkon takové prohlídky, vyšetření nebo očkování považován v
souladu s ustanovením § 124 zrušeného zákoníku práce a § 14 odst. 3 prováděcího
nařízení vlády č. 104/1994 Sb. za překážku v práci z důvodu obecného zájmu.
Zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské
prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu
stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví, přísluší pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.
Podle ustanovení
§ 103 odst. 1 písm. d)
zákoníku práce je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické
zařízení jim poskytuje pracovně-lékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým
pracovně-lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou
povinni se podrobit, a umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním,
prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo
rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
Nařízení vlády neřeší v této souvislosti poskytování
náhrady mzdy nebo platu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci za
výše uvedenou dobu náhradu případné ztráty na výdělku. Tato povinnost mu
vyplývá z ustanovení
§ 103 odst. 1 písm. e)
zákoníku práce. Náhrada případné ztráty na výdělku se poskytuje ve výši
průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu
podle ustanovení
§ 192 zákoníku práce nebo
nemocenským a průměrným výdělkem.
Rozsah pracovního volna i poskytnutí náhrady mzdy nebo
platu jsou u této překážky v práci odvislé od toho, zda jde o vlastní svatbu,
svatbu rodiče či dítěte. Nové nařízení vlády stejně jako doposud stanoví, že
zaměstnanec má při vlastní svatbě právo na pracovní volno v rozsahu dvou dnů, z
toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. I kdyby ovšem příslušelo právo na
pracovní volno v rozsahu 2 dnů (zaměstnanec se ženil nebo zaměstnankyně vdávala
v den, který by byl jinak jejich pracovním dnem), náhrada mzdy nebo platu se
poskytne pouze za jeden…
