§ 111 ZP Minimální mzda

2.6.111

§ 111 ZP Minimální mzda

JUDr. Peter Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 112 – zaručený plat

  • § 117 a § 128 – příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

  • § 119 – naturální mzda

  • § 138 – odměna z dohody

  • § 271b odst. 3 – minimální mzda jako poúrazový výdělek pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti

  • § 324a odst. 1 – rozsah uspokojení mzdových nároků v rámci tzv. ručení ve stavebnictví

  • § 357 odst. 1 – průměrný výdělek a minimální mzda

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 13 a § 26 – přestupky na úseku odměňování

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 25 odst. 3 – tzv. nekolidující zaměstnání

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 odst. 6 – minimální vyměřovací základ

• Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

S výjimkou zaměstnanců, na které dopadá právní úprava zaručeného platu, představuje minimální mzda nejnižší přípustnou odměnu zaměstnance za práci v pracovněprávním vztahu. To znamená, že mzda nebo odměna z dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud by se tak stalo, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek do minimální mzdy.

Minimální mzdě se přisuzují zpravidla dvě základní funkce:

1. sociálně-ochranná (zaměstnancům zajišťuje minimální příjem za práci a chrání je před chudobou a zaměstnavatelům dává jistotu rovných podmínek mzdové konkurence) a
2. ekonomická (měla by motivovat fyzické osoby k práci, místo aby zůstávaly bez práce jen se základním sociálním příjmem, a zaměstnavateli dát vstupní informaci o tom, jaké bude mít se zaměstnáváním těchto fyzických osob tzv. mzdové náklady). Proto by měla být minimální mzda přiměřená. Tomu odpovídá i právní rámec na evropské úrovni, který představuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. 10. 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Minimální mzda je veličina, která ovlivňuje i některé další pracovněprávní instituty, popř. se na ni váže právní úprava obsažená ve zvláštních právních předpisech. Za zmínku stojí především následující případy:

1. Od měsíční minimální mzdy se odvozují jednotlivé nejnižší úrovně zaručeného platu (§ 112 ZP).
2. Z minimální mzdy vychází určení výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 a § 128 ZP).
3. Při poskytnutí naturální mzdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci v penězích mzdu nejméně ve výši minimální mzdy (§ 119 ZP).
4. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání nemoci z povolání poskytované zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy (§ 271b odst. 3 ZP).
5. Měsíční minimální mzda funguje jako maximální částka za měsíc pro účely uspokojení mzdových nároků zaměstnance poddodavatele v rámci právní úpravy ručení dodavatele v oblasti stavebnictví (§ 324a ZP).
6. S minimální mzdou poměřuje ZP též průměrný výdělek. Rovněž ten nesmí klesnout pod minimální mzdu, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit (§ 357 odst. 1 ZP).
7. Souběh vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkonu práce na základě pracovního poměru nebo DPČ (tzv. nekolidující zaměstnání) přichází v úvahu, pokud měsíční výdělek, resp. měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
8. Minimální mzda představuje současně minimální vyměřovací základ pro účely odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

 NahoruZpůsob určení a výše minimální mzdy

Výši minimální mzdy pro rok 2024 a roky předcházející určovala vláda svým nařízením, a to na základě leckdy problematických jednání se sociálními partnery v rámci tzv. tripartity. Navíc o výši minimální mzdy v měsíční a hodinové podobě se veřejnost dozvídala často až "na poslední chvíli" (např. sazby minimální mzdy pro rok 2023 byly publikovány ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2022).

Pro rok 2025 a roky následující je už minimální mzda v měsíční i hodinové podobě stanovena na základě novely ZP č. 230/2024 Sb. jiným způsobem. Jde o valorizační mechanismus minimální mzdy, na jehož základě se její výše určuje podle zákonem stanoveného klíče.

Právní úprava vychází z toho, že měsíční minimální mzda je součinem dvou základních parametrů:

1. predikce (předpokladu, odhadu) průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok, kterou do 31. srpna zveřejní Ministerstvo financí svým sdělením ve Sbírce zákonů (na rok 2025 se tak stalo sdělením č. 251/2024 Sb. a tato predikovaná výše činí 49 233 Kč), a
2. koeficientu stanoveného vládou tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity; koeficient stanoví vláda vždy na období 2 let, přičemž může být pro každý rok odlišný; k posouzení přiměřenosti minimální mzdy se má přitom použít rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství (pro rok 2025 dle nařízení vlády č. 285/2024 Sb. činí tento koeficient 0,422 a pro rok 2026 pak 0,434).

Vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.

Z takto určené měsíční minimální mzdy se pak spočítá hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Představuje podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.

Nadále samozřejmě funguje přepočet hodinové minimální mzdy pro jinou délku stanovené týdenní pracovní doby a platí pravidlo, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

Důležité je, že použití valorizačního mechanismu nemůže vést k poklesu minimální mzdy. Pokud vypočtená minimální mzda nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.

Zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou o výši minimální mzdy na další kalendářní rok informováni včas. Podle novelizované právní úpravy totiž do 30. září vyhlásí MPSV sdělením měsíční a hodinovou minimální mzdu. Pro rok 2025 se tak stalo sdělením č. 286/2024 Sb.

Přehled důležitých částek pro rok 2025 je následující:

 NahoruSrovnání s minimální mzdou

Pro účely srovnání s minimální mzdou bere zaměstnavatel v potaz souhrnnou výši mzdy nebo odměny z dohody, s výjimkou složek, které zákon pro tento účel výslovně vylučuje. Těmito složkami jsou:

1. mzda za…