§ 192 ZP Náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

2.8.192

§ 192 ZP Náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

Mgr. Lenka Pavelková

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 22–29 – kolektivní smlouva

  • § 34b odst. 1 – právo zaměstnance na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby

  • § 38 – povinnosti vyplývající z pracovního poměru

  • § 47 – nástup do práce po odpadnutí překážky

  • § 52 písm. h) – výpovědní důvod pro porušení povinnosti podle § 301a ZP

  • § 53–55 odst. 2 – zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

  • § 66 odst. 1 – zákaz zrušení pracovního poměru ve zkušební době

  • § 191 – důležité osobní překážky v práci

  • § 191a – dlouhodobá péče

  • § 301 písm. b) – povinnost využívat pracovní dobu

  • § 301a – jiné povinnosti zaměstnance

  • § 305 – vnitřní předpis

  • § 317 písm. b) – náhrada mzdy nebo platu při zvláštní povaze práce

  • § 334 odst. 1 – doručování do vlastních rukou

  • § 347 odst. 4 – vymezení karantény

  • § 351–362 – průměrný výdělek

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 270/2019 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2020

Ustanovení § 192 navazuje na zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle něhož náleží pojištěnci nemocenské vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V prvních 14 kalendářních dnech přísluší proto zaměstnancům v pracovním poměru nebo zaměstnancům pracujícím na dohodu o pracovní činnosti, případně na dohodu o provedení práce (pokud dosáhli v kalendářním měsíci odměnu vyšší než 10 000 Kč), náhrada mzdy nebo náhrada platu (podle způsobu jejich odměňování) nebo náhrada odměny z dohody, kterou jim poskytuje zaměstnavatel ze svých mzdových prostředků podle pravidel uvedených v zákoníku práce (§ 192–194 ZP).

 NahoruNáhrada mzdy nebo platu

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je zvláštním druhem náhrady ušlého příjmu zaměstnance, a protože plní obdobnou funkci jako nemocenské z nemocenského pojištění, má též zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu a na její poskytování a také pokud jde o stanovení její výše.

Náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény přísluší zaměstnanci, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Tato náhrada přísluší však pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které mu jinak přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Od 15. kalendářního dne jsou zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě zajištěni nemocenským, které poskytuje a vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny.

 NahoruPrávo na náhradu mzdy

Aby zaměstnanci vzniklo právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě, musí být ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splněny podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění, což z hlediska náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě znamená:

• uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény;

• splnění podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění v den vzniku DPN (karantény). Přitom splnění podmínek pojištění se zkoumá vždy jen k tomu pojištěnému zaměstnání, z něhož má být náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytována.

Právo na výplatu náhrady mzdy je podmíněno:

• trváním pracovního poměru – ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského;

• tím, že dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne, kdy má zaměstnanec odpracovanou směnu, začíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu až následujícím kalendářním dnem.

Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, nepřísluší již náhrada mzdy nebo platu.

Pokud vznikne zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

 NahoruVýše náhrady mzdy – redukce

V § 192 odst. 2 ZP je stanoven postup výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě, který je obdobný postupu při stanovení denní výše nemocenského. Zaměstnavatel nejprve standardním způsobem zjistí průměrný výdělek zaměstnance podle § 351 a násl. ZP. Průměrný výdělek zaměstnance se zjistí jako jeho průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1 ZP). Ten je však třeba dále upravit obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění [ § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění] – tedy pomocí tří redukčních hranic. Ty jsou stanoveny pro příslušný kalendářní rok pro účely nemocenského pojištění a jejich výši vždy od 1. ledna příslušného kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením (§ 22 ZNP) s tím, že pro účely náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě se tyto „denní” redukční hranice převedou na hodinové tak, že se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. V jejich rámci se pak již provede redukce zjištěného průměrného hodinového výdělku zaměstnance způsobem stanoveným v § 21 odst. 1 písm. a) ZNP. Po provedené redukci průměrného hodinového výdělku se zaměstnanci poskytne při trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény 60 % takto redukovaného hodinového výdělku, který se vynásobí počtem hodin neodpracovaných zaměstnancem z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v období prvních 14 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Nemocenské náleží zaměstnanci od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény pojištěnce.

 NahoruZvýšení náhrady

Zaměstnavatel má možnost poskytnout zaměstnanci v dohodnuté nebo vnitřním předpisem stanovené výši náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě ve vyšší částce, než stanoví § 192 odst. 2 ZP. Výše náhrady mzdy připadající na 1 hodinu však nesmí převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. I v tomto případě platí obecné pravidlo, podle něhož náhrada mzdy nebo platu zaměstnance při překážkách v práci nemůže přesáhnout to, co zaměstnanci v důsledku překážky v práci na mzdě nebo platu uchází. Náhrada mzdy nebo platu poskytovaná namísto nemocenského je osvobozena od daně z příjmu a nezahrnuje se do základu pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, avšak jen tehdy, byla-li její výše stanovena postupem podle § 192 odst. 1 a 2 ZP. Přesahuje-li výše náhrady výši stanovenou podle uvedeného zákonného ustanovení, nebo je-li náhrada poskytnuta i během karenční doby, podléhá taková „nadstandardní” náhrada nebo její část odvodu pojistného a není již osvobozena od daně z příjmu ze závislé činnosti.

 NahoruSnížení náhrady

Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle § 192 odst. 2 ZP nebo zvýšená podle § 192 odst. 3 ZP se vždy snižuje na polovinu v případech, kdy podle § 31 ZNP činí výše nemocenského za kalendářní den 50 %. Je tomu tak tehdy, jestliže si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost:

• zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet tří nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadanému, pokud se nejedná o případ uvedený v třetí odrážce níže),

• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo

• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

 NahoruMožnost odchýlení se od ZP

Je třeba zdůraznit, že od ustanovení obsažených v § 192 odst. 1 až 4 ZP se nelze v žádném případě odchýlit. To ovšem neplatí ohledně § 192 odst. 5, v němž se zaměstnavateli přiznává oprávnění (nikoli tedy ukládá povinnost), a to postihnout svého zaměstnance snížením nebo neposkytnutím náhrady mzdy nebo platu, porušil-li v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, a to podle závažnosti tohoto porušení. Aby bylo zabráněno dvojímu trestání za tentýž skutek, nesmí být náhrada mzdy nebo platu snížena nebo neposkytnuta zaměstnanci, pokud mu byla dána pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem výpověď podle § 52 písm. h) ZP.

 NahoruKontrola zaměstnance dočasně neschopného konat práci

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce (§ 301a ZP), pokud jde o povinnost stanovenou v § 56 odst. 2 písm. b) ZNP (shodně též stanovenou v § 301a ZP), čili zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Režimem dočasně práce neschopného zaměstnance se rozumí stanovení léčebného režimu ošetřujícím lékařem, tj. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat povolené vycházky, jestliže je léčebný režim nevylučuje. Práce neschopný zaměstnanec může požádat ale též o povolení změny místa pobytu v době své pracovní neschopnosti, jestliže tuto změnu stanovený léčebný režim a zdravotní stav nevylučuje. Změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti na dobu delší než 3 kalendářní dny je možná pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře a okresní správy sociálního zabezpečení (Pražské správy sociálního zabezpečení). Ke změně místa pobytu do ciziny je nutný předchozí písemný souhlas České správy sociálního zabezpečení. V prvních 14 kalendářních dnech je pojištěnec povinen oznámit změnu přímo svému zaměstnavateli.

Zaměstnavatel je oprávněn v období, kdy je povinen zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti, provádět jeho kontrolu, zda dodržuje povinnost vyplývající z režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedeném výše vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají…