2.8.206
§ 206 ZP Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance
JUDr. Petr Bukovjan
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
-
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
NahoruInformační povinnost
Protože překážka v práci znamená, že zaměstnanec nevykonává práci a neplní tím jednu ze základních povinností vyplývajících z pracovního poměru, je logické, že by o ní měl mít zaměstnavatel povědomost. Tím spíše, že v té souvislosti poskytuje zaměstnanci pracovní volno, v řadě případů s náhradou mzdy (platu). Navíc absence zaměstnance v zaměstnání vyvolává zpravidla potřebu, aby ho ve výkonu práce nahradil jiný zaměstnanec a zaměstnavatel rychle vyřešil nastalý provozní problém.
Za tímto účelem ukládá zákoník práce zaměstnanci povinnost, aby zaměstnavatele včas požádal o pracovní volno, pakliže je mu překážka v práci předem známa (budoucí existenci této překážky v práci mu dopředu oznámil). Pokud jde o situaci, že potřeba pracovního volna a s tím spojená existence překážky v práci nastane nenadále (např. akutní zdravotní problém zaměstnance vedoucí k nutnému ošetření ve zdravotnickém zařízení), je o ní a o předpokládané době jejího trvání zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného průtahu. Tomu je třeba rozumět v tom smyslu, že tak zaměstnanec musí učinit co možná nejdříve – podle okolností dané situace, podle možnosti kontaktovat zaměstnavatele apod. Jednoduše tak, aby zaměstnavateli nezpůsobil zbytečné problémy vyvolané omluvenou absencí v práci.
NahoruPovinnost prokázat
Jedna věc je dát o překážce v práci zaměstnavateli vědět (dopředu, nebo ex post), druhá věc je pak její existenci zaměstnavateli prokázat (že o překážku v práci skutečně šlo). Zaměstnanec by tak měl učinit způsobem, který nevyvolává pochybnosti a kterému lze "uvěřit". V řadě případů je to sám zaměstnavatel, který požaduje prokázání existence překážky v práci konkrétním způsobem, pokud je jeho použití vůbec možné (viz např. propustka jako doklad o absolvovaném vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení). Neznamená to ovšem, že je k takovému způsobu zaměstnanec povinován a že by mu zaměstnavatel jinak pracovní volno nemusel poskytnout.
Jestliže povinnost zaměstnance uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání váže zákoník práce na časové hledisko "bez zbytečného průtahu", u povinnosti tuto skutečnost zaměstnavateli prokázat žádné podobné hledisko uvedeno není. V souvislosti s některými překážkami v práci to řeší zvláštní právní předpisy, např. í § 64 odst. 1 písm. p) ZNP ukládá zaměstnanci mj. povinnost "předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény)", a to dokonce pod možnou sankcí za přestupek v podobě pokuty až do výše 20 000 Kč.
Jak se vyjádřila AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, to, že zaměstnanec neprodleně zaměstnavateli překážku v práci neprokáže, nelze považovat za porušení "pracovní kázně" (k tomu viz též rubriky Upozornění na možné chyby a Judikatura). Pokud by ale zaměstnanec v přiměřené době překážku v práci neprokázal, může u zaměstnavatele vzniknout pochybnost o její existenci a v krajním případě by nepřítomnost zaměstnance v práci zhodnotil jako neomluvenou, a to bez jakékoliv náhrady mzdy nebo platu.
Aby mohl zaměstnanec zaměstnavateli existenci překážky v práci prokázat, jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout mu za tímto účelem potřebnou součinnost. Ačkoliv se vedou spory o tom, zdali může zákoník práce takovou povinnost osobě mimo pracovněprávní vztah vůbec ukládat (a tyto osoby často součinnost poskytovat ani nechtějí), v praxi nezbývá zaměstnanci, než třeba požadovat po ošetřujícím lékaři, aby mu vystavil doklad o vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení (vyplnil propustku).
NahoruNáhrada při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu
Speciální pravidlo obsahuje § 206 odst. 3 a 4 ZP, protože se týká výhradně překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu (ne tedy dle zákoníku práce), se kterými je spojeno právo zaměstnance na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu a tuto náhradu poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel. Jelikož byl zaměstnanec uvolněn ve prospěch někoho jiného (pro něhož je v době pracovního volna činný), je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zaměstnavateli náhradu mzdy nebo platu refundovat, ledaže by se se zaměstnavatelem dohodla na upuštění od takové úhrady. Samozřejmě se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující…
