dnes je 21.11.2024
Input:

§ 208-209 ZP Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

21.7.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

2.8.208
§ 208-209 ZP Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

Mgr. Lenka Pavelková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 22-29 – kolektivní smlouva

    • § 38 – povinnosti vyplývající z pracovního poměru

    • § 47 – návrat zaměstnance po odpadnutí vyjmenovaných překážek v práci

    • § 86, 87 – konto pracovní doby

    • § 109 – vymezení zaměstnanců poskytujícím za práci plat

    • § 301 písm. b) – využívání pracovní doby

    • § 305 – vnitřní předpis

Mezi jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, než jsou prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, zákoník práce řadí všechny situace, kdy z příčin na straně zaměstnavatele není zaměstnanci přidělována práce. Mnohdy je obtížné rozlišit, co je překážkou v práci z důvodu prostoje (nedostatek surovin, energie, porucha strojního zařízení, chybné podklady k práci) a kdy jde o jinou překážku v práci. V takovém případě zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku a nikoliv ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Zákoník práce umožňuje i kompromisní řešení mezi povinností zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a povinností poskytovat mu náhradu mzdy, pokud mu tuto práci zaměstnavatel přidělovat nemůže v důsledku omezení poptávky po poskytovaných službách nebo při omezení odbytu výrobků (§ 209 ZP). Jde o to, že zaměstnavatel není schopen zaměstnancům přidělovat práci v celém rozsahu, a proto dochází k částečnému omezení – předpokládá se na přechodnou dobu, v důsledku čehož není nutné sahat hned k ukončení pracovních poměrů se zaměstnanci. Ustanovení § 209 ZP tak částečně přenáší dopady skutečnosti, že zaměstnavatel má snížený odbyt a poptávku po poskytovaných službách, i na zaměstnance. Zaměstnanci po dobu, kdy mu práce není přidělována, přísluší náhrada mzdy, která nesmí být nižší než 60 % průměrného výdělku.

Paragraf 209 ZP nemohou použít zaměstnavatelé, kterými jsou stát, územní samosprávný celek, státní fond a příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Tento § 209 ZP nemůže použít ani školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona nebo veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení.

Výše náhrady mzdy – vyjednávání s odborovou organizací

Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, může s ní zaměstnavatel dohodnout, že náhrada mzdy může být nižší než 100 % průměrného výdělku, minimálně však musí dosahovat 60 % průměrného výdělku. Vyjednávání o výši náhrady mzdy je věcí dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. Odborová organizace vyjednává za všechny zaměstnance, tedy i za nečleny této odborové organizace, aniž by se nečlenové odborové organizace mohli z dohody vyvázat. Obsahem jednání je pouze výše náhrady mzdy, nikoliv samotná podstata a důvody odbytových potíží. Zákoník práce nestanoví, že by dohoda musela být sjednána písemně, lze však v těchto případech sjednání písemné dohody doporučit. Zákoník práce neurčuje dobu, na kterou může zaměstnavatel s odborovou organizací dohodnout poskytování nižší náhrady mzdy. Obecně by mělo platit, že se jedná o částečnou nezaměstnanost při dočasném omezení poptávky po poskytovaných službách či výrobcích, a proto překážka v práci je tak již svou podstatou dána jako dočasné opatření.

Zaměstnavatel, u kterého nedojde k dohodě s odborovou organizací, která u něj působí, nemůže postupovat jinak, než že bude zaměstnancům po dobu existence překážky v práci poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, což může mít za následek snížení stavu zaměstnanců.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

V § 208 ZP byla novelou zákoníku práce od 1. 1. 2012 provedena zpřesňující přikazující úprava, slova "poskytne mu zaměstnavatel náhradu" byla nahrazena slovy "přísluší mu náhrada".

Dohoda s odborovou organizací podle § 209 ZP může být nahrazena, ale pouze tehdy nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, vnitřním předpisem; současně se zrušuje správní rozhodování úřadu práce o tom, zda jsou dány důvody podle § 209. Dále byla v § 209 ZP novelou provedena zpřesňující přikazující úprava, slovo "může" bylo nahrazeno slovem "musí".

Od 1. 7. 2021

Zákonem č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla s účinností od 1. 7. 2021 provedena změna  v § 209 odst. 1 ZP, kde byla vypuštěna slova "částečná nezaměstnanost". Překážka v práci podle § 209 včetně dosavadních důvodů spočívajících ve snížení odbytu zboží nebo poklesu poptávky po poskytovaných službách, v jejichž důsledku může zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací nebo vnitřním předpisem stanovit omezenou výši náhrady mzdy na nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance, bude využívána v případě, že nebudou aktivována opatření k podpoře v době částečné zaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti. Stejně to platí i o dosavadních překážkách v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 a 208 ZP. Jde tedy pouze o úpravu vyvolanou novelou zákona o zaměstnanosti a nový institut nezasahuje do výčtu či povahy dosavadních překážek v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 ZP.

Příspěvek v době částečné práce podle § 120a ZZ se poskytuje zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády podle § 120b ZZ. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců.

Zrušení pracovního místa v…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
      Nahrávám...