č. 259/2004 Sb. NSS, Daň z příjmů: osvobození příjmů z prodeje nemovitostí nabytých podle zákona o půdě
č. 259/2004 Sb. NSS
Daň z příjmů: osvobození příjmů z prodeje nemovitostí nabytých podle zákona o půdě
k § 4 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1995
k § 4 a § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. (v textu též „zákon o půdě“)
k § 524 a násl. občanského zákoníku
Podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze od daně z příjmů fyzických osob osvobodit příjmy z prodeje nemovitostí nabytých podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, pokud daňový subjekt tyto nemovitosti nabyl na základě sukcese restitučního nároku uskutečněné podle ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku; daňový subjekt se totiž nestal osobou oprávněnou podle ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, čj. 3 Afs 8/2003-53)
Věc: Ing. Libor V. v J. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalovaný dne 17. 7. 2000 zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Jihlavě, kterým správce daně žalobci za zdaňovací období roku 1995 dodatečně vyměřil daň z příjmů fyzických osob ve výši 5 503 664 Kč. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že na příjmy z prodeje pozemku získaného podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě se nevztahuje osvobození od daně z příjmů ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů. Toto osvobození je totiž vázáno na přijaté náhrady podle zvláštních přepisů (zde: podle zákona o půdě); náhradou ani pohledávkou podle zákona o půdě však není nárok na vydání jiného pozemku podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, neboť právní postavení postupníka se neřídí právním režimem zákona o půdě, ale právním režimem ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku.
Žalobce rozhodnutí žalovaného napadl žalobou u Krajského soudu v Brně, který je rozsudkem ze dne 16. 4. 2003 pro nezákonnost zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V projednávané věci se dle názoru krajského soudu nejednalo o náhradu podle zákona o půdě ve smyslu ustanovení § 14, § 16 a § 20 tohoto zákona, nýbrž o příjmy z prodeje nemovitostí, jež byly vydány podle zvláštních předpisů (§11 odst. 2 zákona o půdě). Žalobce proto prodejem těchto nemovitostí získal příjem osvobozený od daně ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů.
Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost. Namítl, že rozsudek spočívá na nesprávném posouzení právní otázky. Stěžovatel uvedl, že bezúplatné převedení jiných pozemků ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě je zařazeno v systematice zákona o půdě mimo ta ustanovení, jež jsou věnována náhradám; proto se na toto bezúplatné převedení jiných pozemků nevztahuje ustanovení § 33a zákona o půdě o smluvním převodu nároků na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona V projednávané věci byl žalobci ze strany oprávněných osob postoupen toliko nárok podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě;…
