č. 3406/2016 Sb. NSS, Správní řízení: doručování; e-mailová adresa s diakritickými znaménky
č. 3406/2016 Sb. NSS
Správní řízení: doručování; e-mailová adresa s diakritickými znaménky
k § 19 odst. 3 a § 20 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
Bylo všeobecně rozšířeným omylem, že v e-mailové adrese nemohou být použity znaky s diakritickými znaménky (háčky a čárky). I když správní orgán nedoručil své rozhodnutí na takovou adresu, sdělenou zmocněncem účastníka správního řízení (§ 19 odst. 3 správního řádu), jde o účinné doručení, jestliže bylo rozhodnutí následně doručeno, byť fikcí, na adresu, kterou si zmocněnec, vystupující v bezpočtu obdobných řízení, určil jako adresu pro doručování v centrální evidenci obyvatel (§ 20 odst. 1 téhož zákona).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2016, čj. 1 As 104/2015-27)
Věc: Jana M. proti Krajskému úřadu kraje Vysočina o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Městský úřad Pelhřimov (správní orgán I. stupně) svým rozhodnutím ze dne 15. 1. 2014 uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Dopustila se ho tím, že dne 23.9. 2013 v 10:25 hod. na pozemní komunikaci v obci Starý Pelhřimov při řízení motorového vozidla tovární značky Hyundai překročila povolenou rychlost 50 km/hod, o 12 km/hod. Za to jí byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 6. 2014 zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
V žalobě proti rozhodnutí žalovaného namítala žalobkyně nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu jeho doručení po uplynutí zákonné lhůty jednoho roku dle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Obecný zmocněnec žalobkyně totiž v řízení před správním orgánem I. stupně požádal o doručování písemností na e-mailovou adresu obecny@zástupce.eu. Žalovaný ale doručil napadené rozhodnutí na adresu zmocněnce žalobkyně uvedenou v centrální evidenci obyvatel, a proto nebylo možné aplikovat ustanovení o doručení fikcí. Rozhodnutí bylo doručeno až v momentě nahlédnutí zástupce žalobkyně do spisu dne 26.1. 2015. Odpovědnost za daný přestupek však zanikla již dne 24. 9. 2014.
Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu usnesením ze dne 28. 4. 2015, čj. 10 A 41/2015-16, odmítl pro opožděnost. Poté, co bylo napadené rozhodnutí zmocněnci žalobkyně doručeno na jím zvolenou e-mailovou adresu dne 30. 6. 2014, potvrdil přijetí bez zaručeného elektronického podpisu. Prokazatelně se tedy nepodařilo doručit na uvedenou elektronickou adresu, rozhodnutí bylo řádně žalobkyni doručeno na adresu zmocněncova trvalého pobytu dne 14. 7. 2014, tak, jak vyžaduje § 19 odst. 8 věta druhá správního řádu. Žaloba byla podána dne 3. 3. 2015, lhůta pro její podání však žalobkyni marně uplynula dne 15. 9. 2014.
Proti usnesení krajského soudu se žalobkyně (stěžovatelka) bránila kasační stížností. Stěžovatelka považovala usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby za nezákonné. Podstatné pro posouzení včasnosti podání žaloby bylo určení data doručení žalobou napadeného rozhodnutí stěžovatelce.…
