2.13.348
§ 348 ZP Doby posuzované jako výkon práce
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
NahoruDoby považované za výkon práce
Zákoník práce jako obecné pravidlo v § 348 ZP odst. 1 stanoví, že za výkon práce se považují také zde vyjmenované doby, ačkoliv zaměstnanec v té době práci nekoná. Smyslem úpravy je, aby zaměstnanec nebyl znevýhodněn tím, že práci nekoná, pokud mu právní úprava garantuje poskytování pracovního volna pro překážky v práci anebo čerpání dovolené. Za výkon práce se proto považuje nejenom faktický výkon práce, ale i jiné doby, jsou-li výslovně v tomto ustanovení uvedeny. Význam má toto zahrnování do výkonu práce pro různé účely či posuzování, např. výkon práce za určitých bezpečnostních podmínek či rozvrhování pracovní doby. Toto obecné ustanovení se použije i pro zjišťování splnění podmínky odpracované pracovní doby (výkonu práce) pro účely vzniku a rozsahu práva na dovolenou. Ustanovení § 216 odst. 2 a 3 ZP ale zavádí pro dovolenou od pravidla upraveného v § 348 odst. 1 ZP některé odchylky.
Ustanovení § 348 odst. 1 a § 216 odst. 2 a 3 ZP se nepoužijí pro účely práva na mzdu, plat nebo odměnu z dohody, náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce a od 1. 10. 2023 také náhrady nákladů při výkonu práce na dálku poskytovaných podle § 190a ZP. Mzda, plat nebo odměna poskytovaná za výkon práce na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr totiž přísluší za faktický výkon práce, a pokud zákoník práce některé doby, i když zaměstnanec práci fakticky nekoná, staví na roveň výkonu práce, znamenalo by to, že i za tuto dobu zaměstnanci přísluší mzda nebo plat podle toho, jakou formou je odměňován, nebo odměna za výkon práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Koncepce zákoníku práce je však postavena na tom, že mzda, plat nebo odměna přísluší výhradně za dobu faktického výkonu práce. Při překážkách v práci nebo v době dovolené zaměstnanec nepracuje a je-li mu proto poskytováno peněžité plnění, je označeno jako náhrada mzdy, platu nebo odměny zpravidla poskytované ve výši průměrného výdělku. Aby byla tato koncepce dodržena, je v § 348 odst. 3 ZP výslovně uvedeno, že za tyto doby nepřísluší mzda, plat odměna, ale ani náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce včetně nové upravených náhrad poskytovaných při výkonu práce na dálku právě z toho důvodu, že zaměstnanec nepracuje.
Výkonem práce je i doba:
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doba, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy.
Jedná se s výjimkou uvedených případů o všechny překážky v práci, kterými se rozumí právem uznané skutečnosti, které brání nebo ztěžují zaměstnanci plnění pracovních povinností z pracovního poměru anebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zaměstnavateli v přidělování práce. Jedná se o všechny překážky v práci jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Za překážky v práci považuje zákoník práce pouze ty skutečnosti, které jsou uvedeny v právních předpisech, tj. především v zákoníku práce v § 191 až 210 a v zákoně o nemocenském pojištění, v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. a případně v dalších právních předpisech anebo jsou zaměstnavatelem upraveny ve vnitřním předpise anebo dohodnuty v kolektivní smlouvě. S překážkou v práci zákoník práce spojuje povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, případně mu poskytnout pracovní volno, a v případech, kdy tak výslovně stanoví, i náhradu mzdy, platu nebo odměny.
b) čerpané dovolené.
Právo na dovolenou má zaměstnanec, který koná závislou práci v některém ze základních pracovněprávních vztahů upravených v § 3 ZP. Od 1. 1. 2024 vzniká právo na dovolenou za shodných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru také zaměstnancům při výkonu práce na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnanci vzniká za podmínek stanovených v § 211 až 223 ZP právo na:
Doba čerpání jakéhokoliv druhu dovolené se považuje podle § 348 odst. 1 písm. b) za výkon práce.
c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.
Odměňování práce přesčas je upraveno v § 114 ZP pro zaměstnance, kteří dostávají za výkon práce mzdu, nebo v § 127 ZP, pokud za výkon práce dostávají plat.
U zaměstnanců odměňovaných mzdou přísluší za dobu práce přesčas zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku, přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas dosažená mzda a za náhradní volno mzda nepřísluší. Doba náhradního volna se však považuje za výkon práce.
U zaměstnanců odměňovaných platem přísluší za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Doba náhradního volna se i v tomto případě považuje za…