dnes je 21.11.2024

Input:

č. 3967/2020 Sb. NSS, Služební poměr: propuštění ze služebního poměru; souběh důvodů propuštění

č. 3967/2020 Sb. NSS
Služební poměr: propuštění ze služebního poměru; souběh důvodů propuštění
k § 42 odst. 1 písm. h) a j) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb. (v textu jen „zákon o služebním poměru“)
I. Zjistí-li služební funkcionář v průběhu řízení o propuštění příslušníka ze služebního poměru (ve smyslu § 42 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), že jsou pravděpodobně naplněny dva zákonné důvody propuštění ze služebního poměru, které vedou ke stejnému výsledku (tj. propuštění příslušníka), avšak jsou spojeny s různými důsledky, pokud jde o intenzitu dotčení práv příslušníka, je povinen zkoumat naplnění obou důvodů, zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a příslušníka případně propustit z obou důvodů. Takto nebude postupovat pouze tehdy, pokud konkrétní okolnosti takový postup vylučují. Tyto okolnosti musí služební funkcionář v rozhodnutí srozumitelně vyložit a svůj postup řádně odůvodnit.
II. Důsledky rozhodnutí o propuštění příslušníka dle § 42 odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti a dle § 42 odst. 1 písm. j) téhož zákona z důvodu pozbytí osobnostní způsobilosti se v právním postavení propuštěného příslušníka mohou projevit odlišně.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2019, čj. 1 As 327/2019-109)
Věc: P. L. proti Policejnímu prezidentovi o propuštění ze služebního poměru, o kasační stížnosti žalovaného.

Ředitel Krajského ředitelství policie Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 16. 7. 2015 propustil žalobkyni ze služebního poměru dle § 42 odst. 1 písm. j) zákona o služebním poměru, neboť dle závěrů psychologa žalobkyně není osobnostně způsobilá k výkonu služby. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž zejména namítala, že služební funkcionář (přestože měl zároveň k dispozici posudek o zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně k výkonu služby) záměrně nezahájil řízení o propuštění žalobkyně ze služebního poměru dle § 42 odst. 1 písm. h) zákona o služebním poměru z důvodu zdravotní nezpůsobilosti, aby bezpečnostní sbor nemusel nést odpovědnost za poškození zdraví žalobkyně v důsledku služebního úrazu. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Konstatoval, že posudek psychologa bylo možné použít již dne 30. 6. 2015, zatímco lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti se stal nezvratným až dne 10. 7. 2015, kdy marně uplynula lhůta, kterou měla žalobkyně k podání návrhu na jeho přezkoumání.
Proti napadenému rozhodnutí se žalobkyně bránila žalobou u Krajského soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 20. 8. 2019, čj. 48 A 91/2016-106, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Dle krajského soudu správní orgány postupovaly nesprávně, pokud nepřihlédly k tomu, že žalobkyně podle lékařského posudku lékařské komise zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra ze dne 24. 6. 2015 pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu služby. Tento podklad měl přitom k dispozici již
Nahrávám...
Nahrávám...