2.3.76
§ 76 ZP Dohoda o pracovní činnosti
JUDr. Petr Bukovjan
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 2 – definice závislé práce
-
§ 3 – nezbytnost výkonu závislé práce v základních pracovněprávních vztazích
-
§ 75 – dohoda o provedení práce
-
§ 77 – společné ustanovení k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr
-
§ 138 – odměna z dohody
-
§ 155 – cestovní náhrady a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
-
§ 194 – rozvržení pracovní doby pro účely náhrady odměny po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance
-
§ 313 – potvrzení o zaměstnání
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
-
§ 34 – zákaz závislé práce ve vazbě na věk nezletilého a ukončení jeho povinné školní docházky
-
§ 35 – právo zákonného zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let rozvázat jeho pracovněprávní vztah
-
§ 2001 a násl. – odstoupení od smlouvy
-
§ 2401 – odkaz na úpravu pracovněprávních vztahů v jiném zákoně (ZP)
-
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění
-
§ 25 odst. 3 – právní úprava tzv. nekolidujícího zaměstnání
-
§ 136 – povinnost zaměstnavatele mít na svých pracovištích kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu k fyzickým osobám (zaměstnancům), kteří na daném pracovišti vykonávají práci
-
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění
-
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění
-
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
-
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
NahoruRozsah práce
Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Stanovenou týdenní pracovní dobou, z níž se odvozuje zmíněná polovina, je třeba rozumět stanovenou týdenní dobu u zaměstnavatele, u kterého je práce konána, a to ve vztahu k jejímu druhu. To, že jde případně o mladistvého zaměstnance, nehraje žádnou roli.
I když zákoník práce vychází z toho, že dodržování sjednaného nebo nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje v průměru za příslušné vyrovnávací období, není možné tohoto pravidla zneužívat v tom smyslu, že by zaměstnavatel přiděloval zaměstnanci v jeho prvních týdnech (měsících) práci v rozsahu až stanovené týdenní pracovní doby, a to s vědomím, že v dalších týdnech (měsících) jeho práci potřebovat vůbec nebude a jen "vyrovná" pracovní dobu na zákonem předepsaný průměr. V tomto případě by šlo o účelové obcházení zákona a měl být uzavřen pracovní poměr.
Může se stát, že po několika týdnech, v nichž zaměstnanec konal práci v rozsahu větším, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby, bude dohoda o pracovní činnosti jednou ze smluvních stran zrušena, aniž by bylo možné dodržet ustanovení o nejvýše přípustném rozsahu pracovní doby v průměru. To ale neznamená, že by byla porušena zákonná povinnost, protože tuto skutečnost nemohla žádná ze smluvních stran předpokládat. Stejný závěr by samozřejmě nebylo možné vztáhnout na situaci, kdyby zaměstnavatel takto postupoval vědomě a nahrazoval tímto postupem práci, která by jinak měla být konána v rámci pracovního poměru.
Z výše uvedeného pravidla zároveň vyplývá, že každou dohodu o pracovní činnosti je třeba posuzovat samostatně, a to rovněž ohledně maximálního rozsahu práce. Není proto možné hodiny odpracované na základě jedné dohody o pracovní činnosti sčítat pro tyto účely s hodinami odpracovanými v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o pracovní činnosti u stejného zaměstnavatele, jako tomu je u dohody o provedení práce. Zaměstnavateli dokonce nic nebrání v tom, aby se zaměstnancem uzavřel současně dvě dohody o pracovní činnosti (nebo kombinovaně s dohodou o provedení práce). Musí ovšem respektovat základní zásadu obsaženou v ustanovení § 34b odst. 2 ZP o jiném druhovém vymezení prací v případě dvou a více souběžných pracovněprávních vztahů u jednoho a téhož zaměstnavatele.
NahoruObsahové náležitosti
Obsahové náležitosti dohody o pracovní činnosti předepisuje zákoník práce ve svém ustanovení § 76 odst. 4. V této dohodě musejí být uvedeny sjednané práce (tedy vymezení toho, co má zaměstnanec vlastně dělat), sjednaný rozsah pracovní doby (v průměru maximálně do poloviny stanovené týdenní pracovní doby) a doba, na kterou se dohoda uzavírá (doba určitá i neurčitá). Pravidelnou náležitostí dohody bývá též výše odměny ve smyslu ustanovení § 138 ZP.
Výčet povinných náležitostí dohody o pracovní činnosti samozřejmě nebrání zaměstnavateli a zaměstnanci v tom, aby v ní sjednali i další věci, pokud nebudou v rozporu s principy, na kterých je zákoník práce postaven. Může jít o místo výkonu práce, právo na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci nebo na cestovní náhrady, zkušební dobu, konkurenční doložku, pracovní pohotovost apod.
NahoruZpůsoby zrušení
Není-li mezi smluvními stranami sjednáno nic dalšího nebo jiného, je dle ustanovení § 77 odst. 4 ZP možné zrušit dohodu o pracovní činnosti dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením.
Vyloučena není ani možnost dohodnout si důvody k odstoupení od dohody o pracovní činnosti nebo zrušit tento pracovněprávní vztah ve zkušební době, pakliže byla sjednána.
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 1. 2015
Novelou zákona o inspekci práce došlo od 1. 1. 2015 k zavedení specifické skutkové podstaty přestupku nebo správního deliktu na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud proto zaměstnavatel nezajistí dodržení maximálního rozsahu práce, který připouští zákoník práce u dohody o pracovní činnosti (viz výše), hrozí mu pokuta až do výše 2 000 000 Kč (do 31. 12. 2014 nemohl být za uvedené porušení zaměstnavatel postižen).
Současně byla na stejnou výši zpřísněna pokuta za porušení povinností týkajících se vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (do 31. 12. 2014 "pouze" do výše 300 000 Kč), tedy i dohody o pracovní činnosti.
Od 1. 10.…