§ 97 ZP Překážky v práci při pružném rozvržení pracovní doby a kontu pracovní doby

2.4.97

§ 97 ZP Překážky v práci při pružném rozvržení pracovní doby a kontu pracovní doby

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 85 – pružné rozvržení pracovní doby

  • § 86, 87 – konto pracovní doby

  • § 191–210 – překážky v práci

  • § 232 – pracovní úlevy při zvyšování kvalifikace

• Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

 NahoruVolitelná pracovní doba

Pružná pracovní doba se rozvrhuje v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem, a to jako volitelná pracovní doba a základní pracovní doba. Mezi volitelnou a základní pracovní dobou je rozdíl v tom, že v rámci volitelné pracovní doby má zaměstnanec možnost odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu, nicméně odpracovat ji může podle svého uvážení.

 NahoruZákladní pracovní doba

Naopak základní pracovní doba, je časovým úsekem, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti. Z tohoto základního vymezení vyplývá odlišnost při posuzování překážek v práci na straně zaměstnance. Překážky v práci na straně zaměstnance se totiž pro případ pružného rozvržení pracovní doby jako výkon práce posuzují pouze v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby. Je-li základní pracovní doba stanovena např. od 9 do 14 hodin, pouze překážky, které spadají do tohoto časového období, se posuzují jako výkon práce. Pouze v tomto rozsahu se započítají do odpracované pracovní doby a pouze za takto zameškanou dobu zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu, pokud zaměstnanci u konkrétní překážky v práci náleží. Jestliže překážka v práci na straně zaměstnance trvá i v době volitelné pracovní doby, nemá žádný právní význam, v podstatě se ani o překážku v práci na straně zaměstnance v této době nejedná, protože zaměstnanec není povinen ve volitelné pracovní době práci konat. Jestliže překážky v práci na straně zaměstnance zasáhnou do pracovní doby volitelné, nejsou považovány za odpracovanou dobu a z toho důvodu také zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, i když při konkrétních překážkách v práci na ni vzniká právo. Jako překážky v práci na straně zaměstnance se posuzují všechny překážky, které jsou na základě zmocnění daného § 199 ZP uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Mezi osobní překážky v práci na straně zaměstnance se však zařazují i překážky v práci z důvodu obecného zájmu uvedené v § 200, 201, 202 a 203 ZP. Překážkou v práci na straně zaměstnance je i pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 ZP) a překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 ZP). Odlišné posuzování překážek v práci na straně zaměstnance se proto vztahuje na všechny existující překážky v práci, které na straně zaměstnance mohou nastat s dvěma výjimkami.

 NahoruPřesná délka nezbytně nutné doby a případy uvedené v § 203 odst. 2 písm. a) ZP

První výjimkou jsou překážky v práci na straně zaměstnance, které jsou vymezeny přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno, a druhou výjimkou, jde-li o činnost zástupců zaměstnanců v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a). Jako výkon práce se pro uvedené případy posuzuje celá tato doba. Okruh těchto činností je novelou ZP od 30. 7. 2020 rozšířen na všechny zástupce zaměstnanců.

Podle tohoto ustanovení pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena:

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona (§ 283 až 285),

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona (§ 288 až 298),

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu),

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.

O překážky v práci na straně zaměstnance, které jsou předem vymezeny přesnou délkou nezbytně nutné doby, se jedná např. u překážky uvedené v bodě 5 a 7 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (svatba nebo úmrtí rodinných příslušníků). O překážku vymezenou přesným rozsahem se také jedná při pracovním volnu poskytovaném v souvislosti se zvyšováním kvalifikace podle § 232 ZP. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu je upraveno v § 232 odst. 1 písm. b), c), d) a e) ZP jako počet pracovních dnů.

 NahoruDočasná pracovní neschopnost a jiné překážky uvedené v § 191 a 191a

Do 30. 7. 2020 § 97 výslovně uváděl, že zásada, že překážky v práci na straně zaměstnance se pro případ pružného rozvržení pracovní doby jako výkon práce posuzují pouze v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby, neplatí pro dočasnou pracovní neschopnost. Uvedená věta je s účinností od 30. 7. 2020 vypuštěna jako nadbytečná, protože uvedenou zásadu upravuje novelizovaný § 85 ZP. Úprava v § 97 se tak stala nadbytečnou. Pružné rozvržení pracovní doby se v některých případech neuplatní a tyto situace stanoví závazně § 85 odst. 5 ZP. Podle novelizovaného § 85 odst. 5 písm. b) platí, že se v případě dočasné pracovní neschopnosti (jako i u dalších překážek viz níže) u zaměstnance v pružném rozvržení pracovní doby bude uplatňovat předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, tedy pevně stanovený rozvrh směn. V těch případech (dnech), kdy nastane vyloučení pružné pracovní doby, platí předem stanovené rozvržení pracovní doby do směn s pevnými počátky a konci směn.

Nově od 30. 7. 2020 neplatí pružné rozvržení v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 a 191a ZP. Podle těchto ustanovení je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 ZNP a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 ZNP nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. Pružná pracovní doba se neuplatní také po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c ZNP.

Při poskytování náhrady mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti se postupuje podle předem stanoveného rozvržení pracovní doby. Zaměstnanci proto…