č. 3052/2014 Sb. NSS, Daň z příjmů: sleva na dani
č. 3052/2014 Sb. NSS
Daň z příjmů: sleva na dani
k § 35a odst. 2 písm. a) a odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2004
k čl. II přechodných ustanovení zákona č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
I. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v § 35a odst. 6 expressis verbis stanoví následky nedodržení podmínek stanovených pro poskytování slevy; tímto následkem je povinnost podat dodatečné daňové přiznání a uhradit daň v určité výši.
II. Nesplní-li poplatník (příjemce investiční pobídky) podmínky, za kterých mu je přiznána, sleva na dani, vzniká mu ve smyslu § 35a odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ze zákona daňová povinnost sui generis; uplatní se proto v plném rozsahu čl. II přechodných ustanovení zákona č. 2/2009 Sb.
III. V případě snížení nároku na slevu v důsledku nedodržení zákonem stanovené podmínky dle § 35a odst. 2 písm. a) ve smyslu § 35a odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se nejedná o sankci, nelze proto aplikovat pravidla pro ukládání sankcí v oblasti správního trestání.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2014, čj. 5 Afs 28/2013-36)
Prejudikatura: č. 398/2004 Sb. NSS a č. 1542/2008 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným Koyo Bearings Česká republika proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobkyni byl rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. 7. 2001 vydán souhlas s poskytnutím investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). Žalobkyně tedy byla poplatníkem, kterému byly poskytnuty investiční pobídky, přičemž tyto subjekty oproti ostatním ekonomickým subjektům požívají značných hospodářských a ekonomických výhod, proto jsou v § 2 odst. 2 zákona o investičních pobídkách stanoveny tzv. všeobecné podmínky, které musí subjekty splnit, aby mohly výhod spojených s uplatňováním investičních pobídek využít.
Žalobkyni byla dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob za rok 2004, a to na základě daňové kontroly zaměřené na splnění zvláštních podmínek, za kterých lze uplatňovat slevu na dani dle § 35a odst. 1 zákona o daních z příjmů, neboť bylo zjištěno, že žalobkyně porušila § 35a odst. 2 písm. a) citovaného zákona; v důsledku toho jí byl snížen nárok na slevu na dani podle § 35a odst. 6 zákona o daních z příjmů v tehdy účinném znění (resp. znění do 31. 12. 2008) ve výši dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Dodatečný platební výměr byl Finančním úřadem v Olomouci (dále jen správce daně) vydán dne 1. 2. 2008, tedy před účinností novely zákona o daních z příjmů, která zmírnila snížení nároku na slevu, a to pouze na jednonásobek sazby daně (s účinností od 1.1.2009).
Proti tomuto platebnímu výměru (tento přitom nezahrnoval pouze doměřenou daň z uvedeného titulu výše, ale týkal se i nesprávně uplatněných odpisů technologického zařízení) podala žalobkyně odvolání, o němž rozhodl žalovaný [zde ještě Finanční ředitelství v Ostravě, které s účinností od 1. 1. 2013…