č. 3133/2014 Sb. NSS, Zaměstnanost: podpora v nezaměstnanosti; náhradní doba zaměstnání; osobní péče o dítě mladší 4 let
č. 3133/2014 Sb. NSS
Zaměstnanost: podpora v nezaměstnanosti; náhradní doba zaměstnání; osobní péče o dítě mladší 4 let
k § 41 odst. 3 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2008 Sb.
k zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2012
k § 85 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 160/1995 Sb., č. 152/2007 Sb. a č. 152/2007 Sb.
I. Vzhledem k úzké provázanosti systému poskytování podpory v nezaměstnanosti a systému důchodového pojištění je třeba při hodnocení doby osobní péče o dítě do 4 let veku jako náhradní doby zaměstnání § 41 odst. 3 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, analogicky aplikovat pravidla vyplývající z právní úpravy zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a příslušných prováděcích předpisů, která se uplatňují pro započítávání uvedené doby jako náhradní doby pojištění.
II. Má-li být doba péče o dítě ve věku do 4 let započtena jako náhradní doba zaměstnání pro účely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, prokazuje se fakt péče čestným prohlášením analogicky podle § 85 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
III. Povinnost uchazeče o zaměstnání doložit skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti stanovená § 42 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, neznamená přenesení odpovědnosti za zjištění skutkového stavu ze správního orgánu na uchazeče o zaměstnání. Správní orgán je povinen řádně zjistit skutkový stav (zde možnost hodnocení období od ukončení posledního zaměstnání do podání žádosti o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti jako náhradní doby zaměstnání - osobní péče o dítě ve věku do 4 let). Správní orgán proto musí poskytnout uchazeči o zaměstnání prostor k uplatnění relevantních tvrzení a předložení relevantních podkladů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2014, čj. 3 Ads 91/2013-47)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 405/2006 Sb. a č. 77/2010 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 22/10).
Věc: Jana H. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o podporu v nezaměstnanosti, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím Úřadu Práce ČR - krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 23.4.2012 byla stěžovatelce přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 3 499 Kč měsíčně po dobu prvních dvou měsíců, ve výši 2 799 Kč měsíčně po dobu dalších dvou měsíců a ve výši 2 566 Kč měsíčně po zbývající podpůrci dobu, celkem po podpůrci dobu 5 měsíců.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 11. 2012 zamítl.
Žalobkyně se bránila žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Jádrem žalobních námitek bylo tvrzení, že jí nebyla správně stanovena výše podpory v nezaměstnanosti. Podle názoru žalobkyně měly správní orgány při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti vycházet z § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, a stanovit tak výši podpory v nezaměstnanosti na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, jehož žalobkyně dosáhla v posledním zaměstnání. Místo toho správní orgány…
