č. 325/2004 Sb. NSS, Azyl: bezpečná třetí země
č. 325/2004 Sb. NSS
Azyl: bezpečná třetí země
k § 2 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Bezvízový styk země původu se zemí, do níž má být stěžovatel vyhoštěn, a vzájemná vzdálenost těchto zemí nejsou určujícími kritérii pro hodnocení státu jako třetí bezpečné země ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2004, čj. 5 Azs 45/2004-51)
Věc: Serhiy P. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 19. 11. 2001 byl zamítnut žalobcův návrh na udělení azylu jako zjevně nedůvodný podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Rozklad žalobce (podle procesních předpisů tehdy účinných) zamítl ministr vnitra rozhodnutím ze dne 5. 5. 2003 a rozhodnutí I. stupně potvrdil.
Žalobce podal proti posléze uvedenému rozhodnutí žalobu; tu zamítl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 11. 2003.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost. Tuto stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem zamítl.
Z odůvodnění:
Kasační stížnost podává stěžovatel z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a písm. b) s. ř. s. Namítá, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku týkající se aplikace § 12 a § 16 zákona o azylu, dále tvrdí, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost rozhodnutí správního orgánu, přičemž pro tuto vadu měl krajský soud napadené rozhodnutí zrušit. Skutkový stav, který vzal správní orgán za základ svého rozhodnutí, nemá dostatečnou oporu ve spise, což krajský soud zcela pominul. V této souvislosti stěžovatel odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2003, v němž soud shledal pochybení správního orgánu, pro které jeho rozhodnutí pro vady řízení zrušil, v tom, že ve spise nebyly obsaženy zprávy o situaci v zemi původu žadatele, z nichž žalovaný údajně vycházel; soud tak nemohl přezkoumat správnost závěru o tom, že žalobce nemohl pociťovat odůvodněný strach z pronásledování ze strany státních orgánů.
Napadené rozhodnutí žalovaného považuje stěžovatel za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Správní orgán II. stupně se ve svém rozhodnutí o rozkladu ztotožnil s odůvodněním přezkoumávaného rozhodnutí. Podle názoru krajského soudu měly správní orgány dostatečné podklady pro posouzení důvodnosti či nedůvodnosti žádosti žalobce; krajský soud však zcela pominul, že v době vydání rozhodnutí o rozkladu byly podklady - Zpráva MZV USA o situaci v oblasti dodržování lidských práv v Polsku - více než dva roky staré. Tato zpráva, která měla být podkladem pro relevantní zhodnocení situace, vypovídá o situaci v zemi, jež byla shledána bezpečnou třetí zemí v roce 2001; je tedy naprosto neaktuální ve vztahu k datu vydání napadeného rozhodnutí a není ji možno považovat za podklad pro spolehlivé zjištění stavu věci ve smyslu § 3 odst. 4 správního řádu. Postup správního orgánu je nutno označit za nezákonný, neboť pro vydání svého…
