č. 3568/2017 Sb. NSS, Daň z příjmu právnických osob: dvojí zdanění
č. 3568/2017 Sb. NSS
Daň z příjmu právnických osob: dvojí zdanění
k § 17 odst. 3 a § 19 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ke dni 20. 8. 2014
K dvojímu zdanění ani k jiné újmě, které se snaží smlouvy o zamezení dvojího zdanění předejít, nedochází, pokud je daňový rezident České republiky (§ 17 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) ve státě zdroje povinen zdanit příjem, který je v České republice od daně osvobozen (§ 19 odst. 1 téhož zákona). Účelem mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění totiž není harmonizovat příslušnou daňovou úpravu, ale pouze určit, který stát je příslušný ke zdanění daného příjmu, a v případě dvojího zdanění stanovit způsob zamezení takovému zdanění.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2017, čj. 2 Afs 166/2016-35)
Prejudikatura: č. 1221/2007 Sb. NSS a č. 3262/2015 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 115/2004 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 621/02); rozsudky Soudního dvora ze dne 17. 12. 1970, Internationale Handelsgesellschaft mbH (C-11/70, Recueil, s. I-1125), ze dne 6. 10. 1982, Srl CILFIT, (C-283/81, Recueil, s. I-3415), ze dne 12. 5. 1998, Gilly (C-336/96, Recueil, s. I-2793), ze dne 3. 10. 2002, Danner (C-136/00, Recueil, s. I- ze dne 12. 12. 2006, Test Claimants in Class IV of the ACT Group Litigation (C-374/04, Sb. rozh., s. I-11673) a ze dne 11. 9. 2007, Schwarz (C-76/05, Sb. rozh., s. I-6849), ze dne 8. 11. 2007, Amurta SGPS (C-379/05, Sb. rozh., s. I-9569), ze dne 18. 12. 2007, Grønfeldt (C-436/06, Sb. rozh., s. I-12357), ze dne 17. 7. 2014, Nordea Bank Danmark A/S (C-48/13), ze dne 17. 9. 2015, Miljoen (C-10/14, C-14/14 a C-17/14) a ze dne 2. 6. 2016, Pensioenfonds Metaal en Techniek (C-252/14).
Věc: Společnost s ručením omezeným European Data Project proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně je českou obchodní společností, která dne 10. 10. 2012 prodala obchodní podíl v nominální hodnotě 3 000 000 EUR v německé společnosti Admiral Play GmbH společnosti LÖWEN ENTERTAINMENT GmbH za cenu ve výši 22 500 000 EUR. V důsledku toho byla žalobkyni v Německu dodatečně vyměřena záloha na daň z příjmů za rok 2012 ve výši 160 228 EUR. Žalobkyně následně dne 8. 9. 2013 podala dodatečné daňové přiznání, v němž zvýšila zápočet daně zaplacené v zahraničí z původní částky 106 591 Kč na částku 4 134 723 Kč. Rozhodnutím Specializovaného finančního úřadu ze dne 27. 1. 2014 byla žalobkyni dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2012 ve výši 0 Kč, neboť správce daně zápočet německé daně vůči české daňové povinnosti neuznal. Proti dodatečnému platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání, které žalovaný dne 20. 8. 2014 zamítl.
Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu, kterou Krajský soud v Brně zamítl rozhodnutím ze dne 26. 5. 2016, čj. 30 Af 69/2014-27. Krajský soud předně žalobkyni přisvědčil, že Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (č. 18/1984 Sb., dále jen „smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČSSR a SRN“) je třeba dle § 37 zákona o daních z…
