č. 363/2004 Sb. NSS, Azyl: azyl za účelem sloučení rodiny

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 11. 2003 zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2003, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Rozhodnutím vydaným v I. stupni nebyl žalobci udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona o azylu a bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona.

Rozsudek Městského soudu v Praze napadl žalobce kasační stížností, v níž krom jiného namítal, že soud nehodnotil

skutečnost uvažovaného sloučení rodiny dle § 13 zákona o azylu, na kteroužto situaci poukázal žalobce již v žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Celá stěžovatelova rodina, tj. manželka Liudmila D., syn Aleh D. a dcera Olga D., se v době podání kasační stížnosti nalézala na území České republiky. Ani jednomu z rodinných příslušníků nebyl udělen azyl a všichni podali správní žalobu. Stěžovatel v této souvislosti poukazoval rovněž na směrnici Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, jež je pro ČR závazná od 1. 5. 2004. Článek 8 uvedené směrnice stanoví: „Členské státy podniknou příslušná opatření, aby v rámci možností zachovaly sjednocení rodiny, která se nachází na jejím území, pokud žadatelům dotyčný…