Předchozí část článku
V minulém čísle Zpravodaje jsme Vás seznámili s výší tzv. srážkové
daně a s termínem jejího odvodu. Dotkli jsme se také příjmů, z nichž se odvádí.
V dnešní části dokončíme jejich výčet.
1. PŘÍJMY Z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU PODLE
§ 8 ZDP
Příjmy z kapitálového majetku fyzických osob podle
§ 8 zákona, které plynou ze zdrojů na
území České republiky, jsou většinou zdaněny zvláštní sazbou daně podle
§ 36 zákona, kterou sráží a správci daně
odvádí příslušný plátce daně. Zákon v
§ 8 odst. 3 stanoví, že příjmy
uvedené v
§ 8 odst. 1 písm. a) až f) a v
odstavci 2 písm. a) a
úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění
pohledávky vzniklé z vkladu věřitele
§ 8 odst. 1 písm. h),
plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro
zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), a to
ve výši 15 %.
1.1 PŘÍJMY UVEDENÉ V
§ 8 ODST. 1 PÍSM. A) AŽ F)
ZDP
Příjmy uvedené v
§ 8 odst. 1 písm. a) až f)
jsou:
podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové
společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly
na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných
papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále
jen mimo stojící společník), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku
podle zvláštního právního předpisu (dále jen smlouva o převodu zisku) nebo
ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen ovládací
smlouva),
podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud
se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní
výše,
úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky
z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z
vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k
přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního
právního předpisu,
výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň
postavených,
dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem po snížení
podle
§ 8 odst. 6 ZDP,
plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z
pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
smlouvy, po snížení podle
§ 8 odst. 7 ZDP.
Příjmem uvedeným v
§ 8 odst. 2 písm. a) je
rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně
vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při
jejich vydání. V případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité
hodnoty cena zpětného nákupu.
Nahoru1.2 ÚSPORNÉ VKLADY ZAMĚSTNANCŮ
Příjem z vkladů, které přijímá zaměstnavatel od svých
zaměstnanců, je počínaje r. 2001 příjmem podle
§ 10 zákona o daních z příjmů, a to v případě, kdy
zaměstnavatelem není banka. Bude-li zaměstnavatelem banka, bude úrok z
úsporných vkladů zaměstnanců zdaňován zvláštní sazbou daně podle
§ 36 ZDP ve výši 15 %.
Nahoru1.3 PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM
Příjmem z kapitálového majetku podle
§ 8 odst. 1 písm. e)
zákona jsou dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem. V souladu s
§ 36 ZDP se u dávky penzijního
připojištění se státním příspěvkem uplatní zvláštní sazba daně ve výši 15 % a u
odbytného sazba ve výši 25 %. Dávka penzijního připojištění se státním
příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o
státní příspěvky na penzijní připojištění. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné
se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu
zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
Nahoru1.4 SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Příjmem z kapitálového majetku je v souladu s
§ 8 odst. 1 písm. f)
ZDP plnění ze soukromého životního pojištění. V souladu s
§ 36 zákona se u plnění ze soukromého
životního pojištění uplatní zvláštní sazba daně ve výši 15 % a u odbytného
sazba ve výši 25 %. Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za
základ daně po snížení o zaplacené pojistné. Odbytné se pro zjištění základu
daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu
2001.
Příklad č. 1
Úrok z depozitní směnky je zdaňován zvláštní sazbou daně ve
výši 15 %. Vzhledem k tomu, že depozitní směnka je cenný papír a banka ji v
době splatnosti od klienta odkoupí zpět, je otázkou, zda by neměl být příjem od
daně osvobozen.
Příjem z úroku z depozitní směnky dani podléhá, ZDP v
§ 4 odst. 1 písm. w)
stanoví mimo jiné, že osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku
(§ 8).
Příklad č. 2
Podle
§ 8 odst. 5 ZDP jsou úrokové příjmy
z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo
Českou republikou plynoucí daňovým rezidentům základem daně. Výjimkou jsou
úroky a jiné výnosy z depozitní směnky, které se zdaňují zvláštní sazbou daně.
Jak se úrokové příjmy zdaní nerezidentům?
Bude-li držitelem dluhopisů při splatnosti daňový rezident,
zahrne si příslušný výnos do základu daně v daňovém přiznání a zdaní podle
§ 16 ZDP.
Bude-li držitelem dluhopisů poplatník uvedený v
§ 2 odst. 3 ZDP, tj. daňový
nerezident, jsou podle
§ 4 odst. 1 písm. v)
ZDP úrokové příjmy z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v ČR
nebo Českou republikou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.
Příklad č. 3
Poplatník, kterému zaměstnavatel přispíval 300 Kč měsíčně na
penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní připojištění zrušil a
obdržel od pojišťovny odbytné. Musí částku, kterou mu přispěl zaměstnavatel,
zdanit v daňovém přiznání, nebo ji má dodatečně zdanit jeho zaměstnavatel, když
nebyly dodrženy podmínky pro osvobození příspěvku od daňové povinnosti?
Zaměstnanec ani zaměstnavatel nic dodatečně zdaňovat nebudou.
Poplatníkovi v daném případě náleží odbytné. Částka odbytného nebude snížena o
příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance. To
znamená, že příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance
budou na straně zaměstnance zdaněny v rámci odbytného 25% srážkovou daní podle
§ 36 ZDP.
Příklad č. 4
Zaměstnavatel hradil příspěvek pojišťovně za zaměstnance na
jeho soukromé životní pojištění. Zaměstnanec dal výpověď a odešel ze zaměstnání
a současně vypověděl pojistnou smlouvu. Jak má zaměstnavatel postupovat ve věci
zdanění uvedeného příspěvku? Má tuto částku dodatečně zdanit?
Zaměstnavatel nic dodatečně dodaňovat nebude. Bude-li
zaměstnanci, který vypověděl pojistnou smlouvu, vyplaceno odbytné, bude zdaněno
zvláštní sazbou daně podle
§ 36 zákona, a to již ve výši 25 %. Přitom
navíc ZDP v
§ 8 odst. 7 stanoví, že odbytné se
pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za
zaměstnance po 1. lednu 2001. To znamená, že příspěvky vyplacené
zaměstnavatelem budou v rámci odbytného zdaněny 25 % sazbou daně podle
§ 36 ZDP.
2. PŘÍJMY Z PRONÁJMU PODLE
§ 9 ZDP
Zákon o daních z přííjmů v
§ 9 odst. 3 stanoví mimo jiné, že
příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v
§ 2 odst. 3, tj. daňovým
nerezidentům, je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů,
samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
Podle
§ 36 odst. 1 písm. a) ZDP jde o daň
ve výši 25 %, a to z příjmů z nájemného [§
22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v
§ 36 odst. 1 písm. c). Podle
§ 36 odst. 1 písm. c) ZDP činí daň
z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci pouze 1 % z
příjmu.
3. OSTATNÍ PŘÍJMY PODLE
§ 10 ZDP
Nahoru3.1 LIKVIDAČNÍ ZŮSTATEK, VYPOŘÁDACÍ PODÍL
Podle
§ 10 odst. 8 ZDP příjmy podle
§ 10 odst. 1 písm. f) a g) plynoucí
ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění
zvláštní sazbou daně (§ 36), a to
ve výši 15 %. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na
obchodní společnosti nebo družstvu. Jde o:
podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka
veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti nebo podíl
člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva
anebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list
při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového
fondu;
vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní
společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře
komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na
majetku družstva.
Pro úplnost je třeba se zmínit o způsobu zdaňování
příjmů ze zděděných členských práv na družstvech a podílů na obchodních
společnostech. V praxi se velmi často stává, že poplatník neovládající podrobně
problematiku daňového zákona a obchodního zákoníku tyto příjmy zdaní dvakrát, a
to daní dědickou a poté ještě znovu daní z příjmů, aniž by se přihlédlo k
výdajům na jejich dosažení. Problém spočívá ve skutečnosti, že si mnoho
poplatníků dostatečně neuvědomuje rozdíl mezi zděděným členským (obchodním)
podílem a vypořádacím podílem.
Dojde-li např. k úmrtí člena družstva nebo společníka
obchodní společnosti a právní nástupce zemřelého, tj. dědic se nestane členem
družstva či obchodní společnosti, mohou nastat tyto situace:
předmětem…