Nové nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

     V novém zákoníku práce č. 262/2006 Sb., který nabyl právní účinnosti dne 1. ledna 2007, je v ust. § 105 odst. 7 uvedeno, že vláda stanoví nařízením způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu; nicméně ustanovení § 394 odst. 1 zákoníku práce umožnilo přechodně postupovat podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu (bylo vydáno k provedení starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb.), a to do doby vydání nového právního předpisu k provedení ust. § 105 odst. 7 zákoníku práce.

     V průběhu uplynulých devíti let, kdy se postupovalo při evidenci, hlášení a zasílání záznamu o úrazu podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se nastřádaly a dozrály důvody pro změny v právní regulaci na tomto úseku, zejména:

• praxe vyžadovala zjednodušit režim sledování pracovní úrazovosti ohledně údajů zapisovaných do knihy úrazů,

• vyvstala potřeba nahradit již nepoužívané identifikátory (OKEČ) novými identifikátory (CZ NACE, IČO - IČ) a zavést kategorie zaměstnání - KZAM,

• bylo třeba dát prováděcí předpis do souladu s novými právními předpisy (např. platný právní řád již nezná pojem porušení pracovní kázně, dále je umožněno používat více jmen než jedno),

• potřeby praxe požadovaly zpřesnění údajů uváděných v záznamu o úrazu, zejména pokud se týče vymezení některých zdrojů a příčin úrazu,

• jevilo se potřebným k záznamu o úrazu připojit pokyny k jeho vyhotovení (jak kdysi bývalo ve vyhlášce č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení), které by odstranily nejasnosti a omezily následnou komunikaci zaměstnavatele s adresáty zasílaného záznamu o úrazu,

• vyvstala nutnost zachytit údaje o délce pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu. Eurostat v Evropské statistice pracovních úrazů (ESAW) požaduje údaj o délce pracovní neschopnosti, přičemž dosavadní záznam o úrazu podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb. tento údaj neobsahuje, a tak data poskytovaná z České republiky nejsou dostatečná.

• vyvstala potřeba zachytit údaje o skutečnostech, které nastaly v době po 5. pracovním dnu následujícího měsíce poté, co k úrazu došlo, tedy po lhůtě, kdy byl záznam o úrazu zaslán příslušným orgánům a institucím; zejména údaje ohledně délky hospitalizace, zjištění jiných příčin či zdrojů úrazu či úmrtí úrazem postiženého zaměstnance. Řešení bylo shledáno v zavedení formuláře záznam o úrazu - hlášení změn, který by podchytil i skutečnosti, ke kterým dojde po odeslání záznamu o úrazu.

• potřeba praxe snížit náklady na zasílání záznamů o úrazu a zjednodušit plnění povinností na tomto úseku si vyžádala možnost zasílat záznam o úrazu nejen písemnou, ale také elektronickou cestou.

     Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se opírá o již zrušené zmocnění, obsažené v § 133c odst. 7 starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb., a není možná jeho novelizace. Aby byly v právním řádu zavedeny shora požadované změny, bylo přistoupeno k vydání nového nařízení vlády na základě nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Bylo proto vydáno nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, které bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů dne 31. května 2010. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. zapracovává předpis Evropské unie, a to rámcovou směrnici Rady 89/391/EHS, o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008, o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

     Nařízení vlády bylo vydáno k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to ust. § 105, a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to ust. § 12 a 13.

     V knize úrazů se evidují všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

     Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy do knihy úrazů bylo třeba uvést všechny údaje potřebné k případnému pozdějšímu sepsání záznamu o úrazu, se nově stanoví taxativní seznam údajů (§ 2 odst. 1), které evidence v knize úrazů musí obsahovat. Zcela nový je údaj o počtu hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu. Dále se nově stanoví, že:

• evidenci v knize úrazů je možné vést v klasické listinné podobě nebo v elektronické podobě, přičemž druhý způsob je nařízením vlády upřednostňován,

• evidence v knize úrazů se týká i osob při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy,

• záznam v knize úrazů provádí jak zaměstnavatel zaměstnance, tak zaměstnavatel, u kterého k úrazu došlo (u zaměstnanců k němu vyslaných či dočasně přidělených k výkonu práce),

• zaměstnavatel je povinen vydat na žádost kopii zápisu či výpis z knihy úrazů úrazem postiženému zaměstnanci či v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům; vydání kopie či výpisu z knihy úrazů je pro zaměstnance či jeho rodinné příslušníky bezplatné a náklady na pořízení kopie či výpisu nese zaměstnavatel.

     Definice smrtelného pracovního úrazu se nezměnila (§ 3). Nadále se pro statistické účely smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel; tedy nejen úraz, který způsobil smrt bezprostředně po úrazu, ale i takové poškození zdraví, na jehož následky zaměstnanec do jednoho roku zemřel.

     Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím; prováděcí nařízení vlády stanoví okruh orgánů a institucí zvlášť pro smrtelné pracovní úrazy (§ 4 odst. 2) a pro ostatní pracovní úrazy (§ 4 odst. 1).

     Na rozdíl od předchozí právní úpravy nové nařízení vlády již neukládá ohlášení pracovního úrazu státnímu zástupci (u ostatních pracovních úrazů) a organizační jednotce příslušné pojišťovny (smrtelné i ostatní pracovní úrazy), u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Povinnost ohlásit úraz (resp. škodnou událost) pojišťovně vyplývá přímo z vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

     Oproti předchozí právní úpravě je třeba napříště i ostatní pracovní úrazy ohlásit též zdravotní pojišťovně, u které je úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Lhůta pro ohlášení úrazů zůstává stejná, a to bez zbytečného odkladu. Způsob hlášení není nařízením vlády regulován; nadále je možné využít všechny dostupné způsoby, a to osobně, telefonicky, telegraficky, e-mailovou zprávou, zprávou SMS apod.

     Příslušnost útvaru Policie České republiky, oblastního inspektorátu práce a obvodního báňského úřadu se pro účely hlášení pracovního úrazu zpřesňuje, a to tak, že se řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu (§ 10).

     Zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance je povinen vyhotovit záznam o úrazu ohledně pracovního úrazu, jehož následkem došlo:

1. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo

2. k úmrtí zaměstnance.

     Na rozdíl od předchozí úpravy je povinnost vyhotovit záznam o úrazu stanovena „neprodleně“ a jako nejzazší termín zůstává do 5 pracovních dnů, kdy se o úrazu dozvěděl (§ 5 odst. 1), zatímco původně se pětidenní lhůta počítala od oznámení pracovního úrazu. Pro předání záznamu o úrazu postiženému zaměstnanci či v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům je nově stanovena lhůta „bez zbytečného odkladu“. Zaměstnanec i rodinní příslušníci obdrží vyhotovení záznamu o úrazu bezplatně.

     Nařízení vlády v zásadě převzalo původní formulář v osvědčené podobě. Záznam o úrazu uvedený v příloze č. 1 nařízení vlády je pouze vzorem; může být zpracován i jinak, pokud obsahuje dostatečné údaje potřebné k zaznamenání úrazu.

     Oproti předchozí úpravě byly zejména vypuštěny identifikátor zaměstnavatele OKEČ a příčina úrazu porušení pracovní kázně postiženým. Byly zavedeny nové identifikátory zaměstnavatele CZ-NACE a IČO, kategorie zaměstnání KZAM, údaj, zda byla u úrazem postiženého zaměstnance zjištěna přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek, údaj o trvání dočasné pracovní neschopnosti následkem úrazu, údaj o opatřeních přijatých k zabránění opakování pracovního úrazu, vyjádření postiženého a svědků. Byly zpřesněny údaje o pracovněprávním vztahu postiženého zaměstnance, zdroje úrazu (např. jako nový zdroj uvedena elektrická energie) aj.

     Nařízení vlády se vrátilo k osvědčené praxi začlenění pokynů k vyhotovení záznamu o úrazu přímo do právního předpisu. Prostřednictvím odkazů jsou poskytována pod vzorem formuláře záznamu o úrazu např. vysvětlení, kdo příslušnou kolonku vyplňuje, co se do kolonky uvede.

     Nově je obsaženo ustanovení, které zpřesňuje požadavek zákoníku práce na předání záznamu o úrazu úrazem postiženému zaměstnanci či v případě smrtelného úrazu jeho rodinným příslušníkům, a to bez zbytečného odkladu.

     Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen…