dnes je 21.11.2024

Input:

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

22.11.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

3.4.38
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

JUDr. Věra Bognárová

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

.................................. (uvést název a sídlo zaměstnavatele)

Okamžité zrušení pracovního poměru

Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ................ jsem u Vás zaměstnán/a jako .................... v ................ (uvést organizační složku, jinou část zaměstnavatele, kde je zaměstnanec zařazen). Tento pracovní poměr s Vámi rozvazuji okamžitým zrušením podle:

  • § 56 odst. 1 písm. a) ZP vzhledem k tomu, že podle lékařského posudku, který jsem Vám předložil/a dne ......... nemohu dále konat dosavadní práci bez vážného ohrožení svého zdraví, a nebylo mi umožněno v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku vykonávat jinou vhodnou práci;

  • § 56 odst. 1 písm. b) ZP vzhledem k tomu, že ...... mi nebyla vyplacena mzda (plat) splatná za období ......... po uplynutí její splatnost (§ 141 odst. 1 ZP) a od splatnosti této mzdy (platu) uplynulo více než  15 dnů.

V ...................... dne ............

..............................................

podpis zaměstnance, adresa

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 1a ZP

  • § 4 ZP

  • § 56 ZP

  • § 59 ZP

  • § 60 ZP

  • § 67 odst. 3 ZP

  • § 141 odst. 1 ZP

  • § 330 ZP

  • § 337 ZP

  • § 351 až § 362 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění

  • § 551 až § 554 ZP

  • § 582 ZP

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění

Komentář:
Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranné právní jednání, kterým může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel, má-li k tomu zákonem stanovený důvod. Zaměstnanec může podle § 56 ZP okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo jestliže zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (náhradu platu) anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu jejich splatnosti.

Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 ZP, přísluší při skončení pracovního poměru náhrada mzdy nebo platu za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby ve výši průměrného měsíčního výdělku. Není-li sjednána výpovědní doba v konkrétním případě delší, přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, která odpovídá zákonem stanovené délce výpovědní doby. Tato zásada je obsažena v § 56 odst. 2 ZP. Náhrada přísluší bez ohledu na použitý důvod vedoucí k okamžitému zrušení pracovního poměru. Pro zjišťování průměrného výdělku se použijí obecné zásady jeho zjišťování upravené v § 351 až 362 ZP.

Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, musí obsahovat skutkové vymezení důvodu okamžitého zrušení tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí být ve stanovené lhůtě doručeno druhé smluvní straně; důvod uvedený ve zrušovacím projevu nesmí být dodatečně měněn. Důvod, pro který je pracovní poměr okamžitě zrušován, musí existovat v době, kdy je toto právní jednání činěno (viz § 60 ZP).

Podle poslední věty § 60 ZP ve znění účinném od 1. 1. 2014 se pro okamžité zrušení pracovního poměru vyžaduje písemná forma. Při nedodržení písemné formy se k tomuto jednání nepřihlíží, o právní jednání ostatně ani nepůjde a okamžité zrušení pracovního poměru tak nemá ani žádné právní důsledky. Tento závěr je důsledkem přijaté koncepce NOZ, který upravuje jako vadu právního jednání nejenom neplatnost, ale některá jednání označuje jako zdánlivá, tj. jako nulitní, tedy neexistující. Podle § 554 NOZ se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží. V § 551 až 553 NOZ je upraveno obecně, které jednání je považováno za zdánlivé. Na dalších místech v textu NOZ i novelizovaném zákoníku práce se zdánlivé jednání vyjadřuje tak, že se "k němu nepřihlíží". Mezi tato zdánlivá právní jednání podle novelizovaného zákoníku práce od 1. 1. 2014 patří i právní jednání, kterými se končí pracovní poměr, mezi jinými i okamžité zrušení pracovního poměru. Není-li okamžité zrušení pracovního poměru

Nahrávám...
Nahrávám...