Oznámení zaměstnance podle § 69 odst. 1 ZP, že trvá na dalším zaměstnávání

 NahoruOznámení zaměstnance podle § 69 odst. 1 ZP, že trvá na dalším zaměstnávání

Zaměstnanec (jméno, příjmení, bydliště, datum narození, pracovní zařazení)..........................................

a

Zaměstnavatel (název a sídlo, IČO, zastoupený): .......................................................

Věc:

Oznámení podle § 69 odst. 1 ZP

Vážení,

dne ............... jste mi doručili výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) ZP pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn. Pracovní poměr na základě výpovědi skončí po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby dne ..................

Sděluji Vám, že nesouhlasím s Vámi použitým důvodem pro ukončení pracovního poměru, výpověď z pracovního poměru ze dne ................ považuji za neplatnou a oznamuji Vám, trvám i po .................. na dalším zaměstnání podle sjednané pracovní smlouvy ze dne ........... Současně Vás informuji, že podávám žalobu k příslušnému soudu, aby rozhodl o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru.

S pozdravem

V ............ dne ..................

.....................................

jméno, adresa a podpis zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 69 ZP

• § 72 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ")

• § 582 NOZ

Komentář:

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit podle § 72 ZP u okresního (obvodního) soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Místně příslušný je soud v místě sídla zaměstnavatele nebo žaluje-li zaměstnavatel, v místě bydliště zaměstnance.

Není-li žaloba v této lhůtě podána, nelze se již nikdy této neplatnosti domáhat a skončení pracovního poměru má důsledky platného skončení, a to i kdyby právní jednání vedoucí ke skončení pracovního poměru mělo zjevné právní nedostatky. Nesouhlasí-li zaměstnanec s důvody uvedenými např. ve výpovědi z pracovního poměru, protože je přesvědčen o tom, že se nedopustil vytýkaného porušení povinností, anebo že toto porušení nedosahuje požadované intenzity porušení pracovních povinností, anebo že zaměstnavatelem použitý výpovědní důvod nadbytečnosti v důsledku zrušení pracovního místa pouze zastírá jiný důvod (snahu ukončit pracovní poměr právě s tímto zaměstnancem), musí podat žalobu na určení neplatnosti tohoto právního jednání u soudu.

V § 69 ZP jsou uvedeny nároky zaměstnance, které mu vzniknou, určí-li soud právní úkon vedoucí ke skončení pracovního poměru za neplatný. Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Podmínkou poskytnutí náhrady mzdy nebo platu je:

• pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení ve zkušební době je neplatné,

• písemné oznámení zaměstnance, že trvá nadále na zaměstnávání.

Jsou-li tyto dvě podmínky splněny, přísluší zaměstnanci ode dne oznámení náhrada mzdy nebo platu. Zaměstnanec musí oznámení učinit písemně a může jej učinit ihned po doručení výpovědi, anebo až v průběhu výpovědní doby anebo v den skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby. Tím si v případě úspěchu v soudním sporu zajistí, že mu náhrada mzdy nebo platu přísluší ihned po skončení pracovního poměru. Pro…