Dne 1. ledna 2012 a 5. ledna 2012 nabyly účinnosti
novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen zákon o zaměstnanosti či ZoZ), přičemž došlo k některým zásadním
změnám oproti stávající úpravě. Některá ustanovení zákona o zaměstnanosti byla
ve větším či menším rozsahu změněna, jiná do něj byla zcela nově přidána. Tento
článek si klade za cíl seznámit čtenáře s těmito základními a podstatnými
změnami.
Z hlediska části první zákona o zaměstnanosti došlo
zejména k zestručnění zákazu diskriminace, když byl do ust.
§ 4 ZoZ zakotven zákaz jakékoliv
diskriminace s odkazem na zvláštní předpis (zákon č. 198/2009 Sb., o rovném
zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně
některých zákonů (antidiskriminační zákon).
V ust.
§ 6 odst. 1 písm. h)
ZoZ byla nově vložena působnost MPSV spočívající v zajišťování vedení
centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré
karty a evidence právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně
uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce ve smyslu ust.
§ 5 písm. e)bod 3. ZoZ, a to s
ohledem na jejich vyloučení z účasti na veřejných výhodách, podporách,
dotacích, příspěvcích nebo získávání veřejných zakázek.
Do kompetencí krajských poboček Úřadu práce
pak nově přibyla možnost na žádost orgánu pomoci v hmotné
nouzi poskytovat údaje o tom, zda byl s uchazečem o zaměstnání v posledních
6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončen
pracovněprávní vztah z důvodu uvedeného v ust.
§ 52 písm. g) věta první a ust.
§ 55 odst. 1 zákoníku práce. Tato
kompetence pak vyplývá z ust.
§ 8a odst. 1 písm. m)bod 7
ZoZ.
V části druhé, tj. v oblasti zprostředkování
zaměstnání, pak došlo k podstatným změnám, když v ust.
§ 14 odst. 6 ZoZ je nově zakotvena
možnost (na základě dohody) spolupráce mezi Úřadem práce a agenturami
práce při řešení situace na trhu práce.
Novinky přináší také ust.
§ 20 odst. 3 ZoZ, kde jsou nově
upravena kritéria vhodného zaměstnání u veřejně prospěšných prací, a to tak, že
vhodné zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací je takové, jehož
délka činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby
a které odpovídá zdravotní způsobilosti.
Dále byly zakotveny některé změny týkající se
podmínek pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Podle ust.
§ 25 odst. 4 ZoZ může být do
evidence uchazečů o zaměstnání zařazena osoba soustavně se připravující na
budoucí povolání, která získala v rozhodném období 2 let před podáním
žádosti o zprostředkování zaměstnáním či jinou výdělečnou činností dobu
důchodového pojištění v délce 12 měsíců, přičemž tuto skutečnost oznamuje při
podání žádosti či písemně nebo osobně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné
přípravy.
Jako překážka pro zařazení a vedení v evidenci byla do
zákona o zaměstnanosti vložena situace, kdy fyzická osoba ukončí zaměstnání
zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce sama, na základě dohody se
zaměstnavatelem, nebo s ní takové zaměstnání zaměstnavatel ukončí z důvodu
porušení pracovních povinností vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým
způsobem. V takovém případě může být zařazena dle ust.
§ 25 odst. 8 ZoZ do evidence po 6
měsících ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání takto
zprostředkovaného.
Z hlediska skončení evidence pak dojde dle ust.
§ 29 písm. a) ZoZ k ukončení
evidence, jestliže uchazeč osobně nebo písemně oznámí skutečnosti, které
jsou uvedeny jako skutečnosti bránící v zařazení nebo vedení v evidenci
uchazečů o zaměstnání. Pokud uchazeč o zaměstnání odmítne bez vážných důvodů
vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně, je-li veden v
evidenci déle než 2 měsíce, bude vyřazen dle ust.
§ 30 odst. 2 písm. d) ZoZ.
Z pohledu institutu individuálního akčního plánu
může uchazeč o zaměstnání požádat kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů
o zaměstnání o jeho vypracování, přičemž tato změna nic nemění na tom, že po 5
měsících vedení v evidenci je vypracování individuálního akčního plánu
obligatorní.
K zásadní změně došlo v ust.
§ 35 odst. 1 ZoZ, když
zaměstnavatel může oznámit volné pracovní místo a oznámení již není stanoveno
jako jeho povinnost. Zde se předpokládá při zjišťování volných pracovních míst
zvýšená aktivita úřadu práce a spolupráce s agenturami práce, prostřednictvím
nichž by měly být informace o volných pracovních místech také získávány.
Podstatným způsobem byla změněna úprava podpory v
nezaměstnanosti. Zpřísnění úpravy je zakotveno v ust.
§ 39 odst. 2 písm. b) ZoZ, když
nárok na podporu nebude mít uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době
posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání
zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti
zaměstnance podle
zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem
(jedná se o zvlášť hrubé porušení režimu dočasně práceneschopného
zaměstnance).
Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti bude
dále přihlíženo ke kratšímu rozhodnému období (§ 41 odst. 1,
§ 48 a
§ 49 odst. 1 ZoZ), neboť
rozhodné období pro posuzování nároků na podporu se zkracuje ze 3 na
2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, dochází zde ke
změně stávající úpravy.
Zcela novým institutem je tzv. institut
kompenzace (ust.
§ 44b ZoZ) v případě nevyplacení
odstupného po skončení pracovního poměru, která naopak přináší uchazeči o
zaměstnání větší jistoty v případě nevyplacení odstupného a jeho zařazení do
evidence. Pokud uchazeči o zaměstnání vznikl nárok na podporu v
nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po
skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu
určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení
pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od
zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v ust.
§ 44a. Podpora v nezaměstnanosti se
poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta
kompenzace podle věty první. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu
práce uhradit do 10 pracovních dnů od doručení informace o vyplacené
kompenzaci, i když dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti
oznamuje Úřad práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který
je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou
osobou.
Na úseku agenturního zaměstnávání došlo ke dvěma
důležitým změnám vyplývajícím z ust.
§ 58a odst. 1 a
§ 66 ZoZ. Agentura práce mající povolení
ke zprostředkování zaměstnání podle ust.
§ 14 odst. 1 písm. b) ZoZ je
povinna sjednat pojištění záruky pro případ svého úpadku, na základě
něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci právo na plnění v případě, kdy mu
agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu. Agentura práce nemůže
dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána
zelená karta, modrá karta nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání ,
anebo je osobou se zdravotním postižením, čímž je její možnost zprostředkovávat
zaměstnání omezena pouze na české občany či občany EU.
V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním
postižením upravené v části třetí ZoZ došlo v ust.
§ 67 ke zúžení definice osob se zdravotním
postižením, když za tyto osoby již nebudou považovány osoby zdravotně
znevýhodněné, které byly takto uznány rozhodnutím Úřadu práce. S ohledem na
přechodné ustanovení vztahující se k osobám se zdravotním postižením budou tato
rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaná do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, platná po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do
1. ledna 2015, a tyto osoby budou považovány pro účely zaměstnanosti za osoby
se zdravotním postižením podle
§ 67 odst. 2 písm. b) zákona č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna 2012.
Dále v této oblasti došlo dle ust.
§ 75 ZoZ k transformaci institutu
chráněné pracovní dílny do institutu chráněného pracovního místa. Chráněné
pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let a cílí jako sjednocený institut
zejména na podporu začlenění osob se zdravotním postižením na pracovní trh.
Vytvoření chráněného pracovního místa však nebude vyloučeno ani u
zaměstnavatelů, kteří se zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením. V samostatném ustanovení se zpřesňuje právní úprava poskytování
příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. V
ust.
§ 76 ZoZ je změněna úprava částečné úhrady
provozních nákladů chráněného pracovního místa. Na zřízené nebo vymezené
chráněné pracovní místo může být poskytnut, při splnění dalších podmínek, na
základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou,
která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu
provozních nákladů chráněného pracovního místa v maximální roční výši 48 000
Kč. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení
zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného
pracovního místa.
Změnu úpravy doznalo i ust.
§ 78 ZoZ. Příspěvek na zaměstnávání
osob se zdravotním postižením na základě žádosti se zaměstnavateli
zaměstnávajícími na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z
celkového počtu svých zaměstnanců poskytuje na podporu zaměstnávání těchto osob
formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy…