Otázky týkající se posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci patří do oblasti, kterou se musí každý zaměstnavatel soustavně zabývat. Je tomu tak proto, že v § 103 odst. 1 písm. a) ZP je zaměstnavateli uložena povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala mj. jeho zdravotní způsobilosti. Ustanovení § 32 ZP pak stanoví, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se uchazeč o zaměstnání před vznikem pracovního poměru podrobil vstupní lékařské prohlídce. Problematiku zajištění pracovnělékařských služeb u zaměstnavatele upravuje hlava čtvrtá, díl druhý zákona o specifických zdravotních službách, nicméně předmětem tohoto článku je až samotný proces vydávání lékařských posudků, jejich závaznosti, možnosti jejich přezkoumávání a jejich dopadu na změny a zánik pracovněprávních vztahů.
POJEM PRACOVNĚLÉKAŘSKÉHO POSUDKU A JEHO NÁLEŽITOSTI
Vydávání lékařských posudků je upraveno v hlavě čtvrté, dílu prvním zákona o specifických zdravotních službách obecně pro všechny oblasti poskytování zdravotních služeb, v nichž k vydávání lékařských posudků dochází. Pod pojmem pracovnělékařský posudek pak rozumíme posudek, který je vydáván poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro účely pracovněprávních vztahů, do nichž je však pro tyto účely třeba zařadit nejen oblast právních vztahů upravených zákoníkem práce, nýbrž i oblast upravenou právními předpisy upravujícími jednotlivé služební poměry, a to zejména státních zaměstnanců a příslušníků bezpečnostních a ozbrojených sborů.
Aby lékařský posudek mohl být účinně použit v oblasti pracovněprávních vztahů, musí mít veškeré zákonem požadované náležitosti. Ty jsou stanoveny pro všechny lékařské posudky v příloze č. 1 části 5 vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Další náležitosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci stanoví § 17 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Na těchto náležitostech je třeba, aby zaměstnavatel ve vztahu k poskytovateli pracovnělékařských služeb beze zbytku trval a závazek k dodržování zákonných náležitostí posudku nejlépe vtělil i do smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb. V opačném případě zaměstnavatel riskuje neúspěch v případném soudním sporu. Aktuální přístup judikatury Nejvyšší soudu k otázce formálních náležitostí je sice benevolentnější, než tomu bylo v minulosti, nicméně jistě nelze očekávat, že soudy budou v pracovněprávních sporech tolerovat systémové nedostatky v obsahu lékařských posudků, ledaže by snad šlo o zjevné chyby v psaní, čistě formální nedostatky a podobně bez zjevného dopadu do věcné správnosti posudku.
Aktuální judikatura i nadále vychází z postulátu, že lékařský posudek má mít veškeré právními předpisy stanovené náležitosti. V případě, že lékařský posudek (resp. rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti, nebo bude neurčitý či nesrozumitelný, anebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav, příčiny jeho poškození či jeho zdravotní způsobilosti k práci, je třeba v příslušném soudním řízení tyto odborné otázky vyřešit (postavit najisto) dokazováním provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4972/2015, či ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015). Jakkoli ani u bezvadného pracovnělékařského posudku nelze a priori vyloučit případné další dokazování, u posudku, který bude vykazovat nedostatky již z hlediska předepsaných náležitostí, je třeba s dalším dokazováním ohledně zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci v případném soudním sporu počítat prakticky s jistotou. Autor se tudíž domnívá, že čas věnovaný pečlivému nastavení například oběma stranami odsouhlaseného formuláře posudku, který bude používán, se jistě vyplatí a předejde se tím zbytečnému neúspěchu v případném soudním sporu.
Z hlediska posudkového závěru vyžaduje platná právní úprava, aby v případě, kdy je posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance k práci, bylo z posudku zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována:
-
zdravotně způsobilá,
-
zdravotně nezpůsobilá, nebo
-
zdravotně způsobilá s podmínkou, případně
-
pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost (srov. § 43 odst. 3 ZSZS).
Podstatné v této souvislosti je, aby zaměstnavatel v žádance o pracovnělékařskou prohlídku věrně a reálně popsal pracovní činnost zaměstnance tak, aby poskytovateli bylo zjevné, k jaké skutečné pracovní činnosti zaměstnance posuzuje. V této souvislosti je jistě možné již předem popsat typickou pracovní náplň určitých profesí, které se u zaměstnavatele vyskytují, a poté již jen v žádance uvést příslušné označení. Je třeba pamatovat na to, že například pojem práce v noci či práce ve výškách má buď přímo své zákonné vymezení, a to často i v řadě resortních prováděcích právních předpisech, případně je třeba blíže specifikovat charakter práce.
Příklad č. 1
Zaměstnanec, který příležitostně vykonává část směny rovněž v noci, tedy v době mezi 22. a 6. hodinou, obvykle není zaměstnancem pracujícím v noci, jak tento pojem vymezuje zákoník práce v § 78 odst. 1 písm. k) ZP. Podobně za zaměstnance pracujícího ve výškách nebude bez dalšího možné považovat zaměstnance, který v rámci své pracovní činnosti údržbáře občas vyleze na štafle. Z české kinematografie vzpomeňme na známý film z právnického prostředí Jak napálit advokáta, kde poškozená o sobě uvedla, že je artistka, ač v rámci varietního představení toliko prezentovala tabulky s názvy nadcházejících uměleckých čísel.
Reálné vymezení pracovní činnosti je nutné právě proto, aby pracovní lékař správně posoudil zdravotní způsobilost zaměstnance k práci. Pokud by totiž až v soudním řízení vyšlo najevo, že zaměstnanec, který byl uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce, přičemž z tohoto důvodu s ním byl ukončen pracovní poměr, vlastně vůbec nevykonává činnosti, které vedly k závěru o zdravotní nezpůsobilosti, bude to obvykle důvod k určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.
OBRANA PROTI ZÁVĚRŮM PRACOVNĚLÉKAŘSKÉHO POSUDKU
Proti závěrům lékařského posudku je možné podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal, přičemž poučení o tomto právu a dále o tom:
-
v jaké lhůtě je možné návrh na přezkoumání podat,
-
od kterého dne se tato lhůta počítá a
-
zda má nebo nemá návrh na přezkoumání odkladný účinek,
musí být součástí lékařského posudku. Návrh může podat posuzovaná osoba (uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec) nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti (typicky zaměstnavatel), mají-li za to, že lékařský posudek je nesprávný, a to do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání. Tohoto práva se lze vzdát obdobně, jako se lze vzdát například práva podat odvolání v řízení správním. V takovém případě nastávají právní účinky lékařského posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z oprávněných osob za předpokladu, že tak učinily všechny. Jinak platí o jeho právních účincích dále uvedené.
Poskytovatel může návrhu na přezkoumání vyhovět, přičemž v takovém případě napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový, proti němuž je opět možné podat bez jakýchkoli omezení návrh na jeho přezkoumání. Jediný rozdíl spočívá v tom, že poskytovatel již nemůže opakovanému návrhu na přezkoumání vyhovět a musí věc postoupit příslušnému správnímu orgánu bez ohledu na to, která z oprávněných osob opakovaný návrh podala. Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí spis s tímto návrhem včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie a dalších podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska krajskému úřadu, který poskytovateli udělil podle zákona o zdravotních službách oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Právní účinky lékařského posudku nastávají odlišně v závislosti na jeho posudkovém závěru. V případě závěru o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je stanovena poprvé, nastávají právní účinky vůči každé dotčené osobě dnem jeho prokazatelného předání. Tato konstrukce právních účinků odpovídá dikci § 44 odst. 3 ZSZS, který pro tyto případy stanoví, že podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek. V případě závěru o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku příslušným krajským úřadem. Jinými slovy to znamená, že v prvním případě bude zaměstnavatel povinen…
