2021.02.03.06
Přehled judikatury trochu jinak – Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
JUDr. Petr Bukovjan
Odborná literatura už se tím zabývala, leč soudní rozhodnutí jsme v této věci doposud neměli. Teď už ho máme a někteří mohou být třeba zase o něco klidnější. Abych byl konkrétní, jde o odpovědi na dvě otázky spojené s právní úpravou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (judikát se sice týká jen dohody o pracovní činnosti, bezpochyby lze ale vztáhnout dále uvedené závěry též na dohodu o provedení práce). Otázky zní takto:
- Může si zaměstnavatel sjednat se zaměstnancem kratší (nebo delší) než zákonem stanovenou 15denní výpovědní dobu při výpovědi některé z dohod?
- Jak je to s povinností zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci na dohodu práci a s možností aplikace překážky v práci na straně zaměstnavatele, pokud tato práce přidělována zaměstnanci není?
Divil bych se, kdyby odpověď na první otázku byla jiná. Dle dovolacího soudu vyplývá z ustanovení § 77 odst. 4 ZP, že v rámci smluvní volnosti, jimiž jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr značně ovládány, je zaměstnavatel se zaměstnancem oprávněn si sjednat jakýkoli způsob skončení dohody o pracovní činnosti. Zaměstnavatel se zaměstnancem si tak mohou upravit způsob skončení dohody o pracovní činnosti zcela na jejich libovůli, ale současně mohou využít i ustanovení zákoníku práce, za kterých je možné pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti zrušit, a pouze tyto způsoby zrušení částečným způsobem modifikovat, například sjednáním důvodů, za kterých je možné dohodu o pracovní činnosti vypovědět, anebo mohou libovolně zkrátit, či prodloužit délku výpovědní doby. Výjimkou omezení smluvní volnosti je okamžité zrušení tohoto pracovněprávního vztahu, které může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pokud si však zaměstnavatel se zaměstnancem žádný způsob zrušení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nesjednají, pak mohou ho zrušit za podmínek uvedených v citovaném ustanovení. Pokud si proto v předmětném případě sjednali zaměstnavatel se zaměstnancem výpovědní dobu v délce 5 dnů, bylo to zcela v souladu s právní úpravou.
S odpovědí na druhou otázku je to složitější. Nejvyšší soud vyslovil sice souhlas s tím, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou ovládány větší flexibilitou a smluvní volností a že jejich klíčovou výhodou je možnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle aktuálních potřeb, nicméně se…