Přehled judikatury trochu jinak - Přestávka v práci na jídlo a oddech

Možná jste v uplynulých týdnech také zaznamenali rozhodnutí Ústavního soudu, které se týkalo přestávek v práci. Podívejme se na něj podrobněji.

Představte si, že pracujete jako hasič – strojník v jednom dopravním podniku. Zaměstnavatelem je vám poskytována (neplacená) přestávka v práci na jídlo a oddech, ale současně po vás zaměstnavatel chce, abyste byli během jejího trvání připraveni k výkonu práce a v případě nutnosti výjezdu schopni zasáhnout na jakémkoli místě areálu zaměstnavatele do 3 minut. Má za daných okolností zmíněná přestávka skutečně povahu doby odpočinku, za kterou nepřísluší zaměstnanci mzda, nebo by měla být posouzena jako pracovní doba a zaměstnanci by se mělo dostat patřičné odměny?

Pro někoho možná překvapivě se k žalobě zaměstnance vyjádřil v dovolacím řízení Nejvyšší soud tak, že za situace, kdy zaměstnavatel v době určených přestávek nepřiděloval zaměstnanci žádné konkrétní úkoly ve smyslu aktivní činnosti, nebránilo zaměstnanci nic v tom, aby zaměstnavatelem určené přestávky v práci na jídlo a oddech řádně čerpal, aniž by tím byl jakkoli dotčen výkon jeho pracovních povinností. Jinak řečeno posoudil uvedenou dobu jako standardní přestávku v práci na jídlo a oddech bez práva na mzdu.

S tím zaměstnanec logicky nebyl spokojen a využil svého práva podat ústavní stížnost. Argumentoval tím, že obecné soudy vyložily ustanovení § 88 ZP v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy přestávek v práci, které jsou – na rozdíl od přiměřené doby na jídlo a oddech – neplacenými dobami odpočinku, s nimiž může zaměstnanec nakládat dle své volné úvahy. Během přestávky v práci se zaměstnanec může věnovat v zásadě…