3.1.2
Profesní životopis - komentář
JUDr. Věra Bognárová
NahoruProfesní životopis - komentář
Profesní životopis (v mezinárodní terminologii curriculum vitae, c.v. nebo resumé), ale i motivační dopis, který je k němu přiložen, tvoří vstupní vizitku osob ucházejících se o pracovní místa. Slouží i jako výchozí nástroj posouzení uchazečů. Tato skutečnost platí dvojnásob pro místa odborně specializovaná nebo vedoucí.
Nevhodně či nepřesvědčivě sestavený životopis, mnohdy ale i životopis vyznačující se neprofesionální úpravou, se může stát příčinou k odmítnutí pozvat uchazeče k personálnímu rozhovoru, a to i v situaci, kdy kandidát po odborné stránce všem základním požadavkům vyhovuje. A i v případě, že je takovýto uchazeč k dalšímu jednání pozván, stává se pro něj osobní pohovor zpravidla náročnější, neboť je v jeho rámci třeba nejasné nebo nedostatečně uvedené informace profesního životopisu vysvětlit nebo doplnit.
Přípravě profesního životopisu, dodržení jeho obvyklých náležitostí, jeho logickému strukturování, celkovému vzhledu i grafické podobě či úpravě je proto třeba věnovat odpovídající pozornost.
Základní struktura profesního životopisu
Základními požadavky na profesní životopis jsou jeho rozsah a strukturovaný charakter. Celková délka životopisu by neměla příliš přesahovat jednu stranu (maximem jsou dvě strany) a životopis by se měl sestávat z několika (zpravidla 4-5) základních a přehledných bloků. V případě mezinárodních firem je obvyklé životopis podávat nejen v češtině, ale i v cizím jazyce, nejčastěji angličtině.
K prvému z bloku patří základní osobní údaje, tj. jméno, titul, adresa a preferovaný způsob kontaktu. Ostatní osobní údaje není zvykem uvádět a neměly by být ani požadovány, abychom se vyhnuly podezření z případné diskriminaci uchazeče.
Druhý blok strukturovaného životopisu tvoří přehled vzdělání včetně absolvovaných odborných či manažerských kurzů. Hlavní pozornost je přitom třeba věnovat informaci o nejvyšším dosaženého vzdělání uchazeče. Příkladem kurzů mohou být např. odborná školení vztahující se k nové právní úpravě účetních a daňových předpisů, školení zaměřená na mezinárodní účetní standardy apod.
Třetí hlavní blok životopisu zahrnuje pracovní zkušenosti uchazeče. Tento blok, tvoří zpravidla (s výjimkou absolventů škol) rozhodující část životopisu. Zahrnuje pracovní místa či zařazení, která uchazeč v minulosti zastával v jednotlivých letech, a podniky, ve kterých pracoval. Na prvém místě je přitom třeba uvést období, na druhém zastávané místo, na třetím podnik. Údaje o pracovních zkušenostech lze uvádět jak v chronologickém pořadí, tak v pořadí obráceném, začínajícím od posledních zastávaných míst, avšak vždy s uvedením měsíců a let nástupu a ukončení pracovního poměru.
Zastávaná místa i méně známé podniky je vhodné alespoň rámcově charakterizovat. Důležité je proto uvést nejen označení místa, ale i jeho základní náplň, hlavní povinnosti, odpovědnosti a pravomoci. Stejně pojmenovaná místa se totiž mohou v různých firmách svým obsahem i pravomocemi lišit. Vhodné je uvést i projekty, za které byl uchazeč odpovědný nebo kterých se účastnil, včetně jejich náplně, aby z údajů bylo zřejmé, jaké profesní zkušenosti získal, zahraniční stáže apod. K charakteristice podniku většinou postačí uvést odvětví, ve kterém působí, případně jeho zaměření, velikost (obrat, počet zaměstnanců) či význam.
Čtvrtý hlavní blok profesního životopisu zahrnuje další relevantní znalosti a předpoklady. Jeho obsahem jsou znalosti jazyků, softwarových aplikací apod., ale i členství v profesionálních organizacích, vlastní lektorská činnost apod. Součástí této části životopisu jsou i vybrané osobnostní charakteristiky, o kterých se uchazeč domnívá, že jsou jeho předností, dobře jej kvalifikují k zastávání pracovního místa, případně odlišují od ostatních. Může se jednat například o svědomitost, odpovědnost, důkladnost, loajalitu, zájem o další vzdělávání či schopnost týmové spolupráce; vlastností by však nemělo být příliš mnoho. Doplnit lze i vlastní dlouhodobější kariérové cíle. Na závěr tohoto bloku lze uvést vlastní zájmové činnosti vykonávané ve volném čase, i jejich rozsah by však neměl být příliš obsáhlý.
V posledním, pátém bloku životopisu lze uvést osoby, od kterých je možno na uchazeče získat odborné či pracovní reference. Je-li uchazeč nadále zaměstnán, není při uvádění referencí zpravidla vhodné používat osob ze stávajícího zaměstnání. Vhodnější jsou reference od bývalých pracovních kolegů, bývalých nadřízených i podřízených, ale i od profesních kolegů z jiných organizací, kteří znají odborné schopnosti uchazeče, či členů profesních organizací.
Nejčastější prohřešky a signály pro potenciálního zaměstnavatele
Důležitou součástí strukturovaného životopisu je jeho grafická prezentace, pro kterou téměř vždy platí, že čím méně "kreativních" prvků, tím lépe.
K nejčastějším prohřeškům ve strukturovaném profesním životopise, kterých bychom se měli vyvarovat (a které by naopak měly vzbudit pozornost potenciálního zaměstnavatele) patří: