Soubor otázek a odpovědí z oblasti nemocenského a
důchodového pojištění zaměstnanců a pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na sociální
zabezpečení“), by měl být pro zaměstnance organizací a malých organizací, kteří
se zabývají touto problematikou, pomocníkem při hledání správných odpovědí na
nejčastěji se vyskytující otázky. Dnes přinášíme první část.
NahoruDotaz č. 1
Jak postupovat při posuzování započitatelnosti příjmů
zaměstnance do vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální
zabezpečení?
Zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákoníku práce, byl s účinností od 1. ledna 2007
novelizován též zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Změna, kterou tato novela přinesla, se týká jediného institutu, a to právě
započitatelnosti příjmů zaměstnance do vyměřovacího základu pro odvod
pojistného na sociální zabezpečení.
Jak postupovat při určení započitatelnosti konkrétního
příjmu do vyměřovacího základu zaměstnance, tj. úhrnu jeho příjmů, z nichž se
platí pojistné na sociální zabezpečení, stanoví
§ 5 odst. 1 až 4 zákona č. 589/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Od 1. ledna 2007 je třeba nejdříve posoudit:
1. zda se jedná o příjem ze zaměstnání, které zaměstnanci zakládá
účast na nemocenském pojištění
Pojistné na sociální zabezpečení se tedy neplatí z
příjmů, které zaměstnavatel svému zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se
zaměstnáním, které mu nezakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.
Takovým zaměstnáním je např. zaměstnání vykonávané na základě dohody o
provedení práce. Jestliže však zaměstnání zakládá zaměstnanci účast na
nemocenském pojištění, je dále třeba posoudit.
2. zda jde o příjem zúčtovaný zaměstnavatelem zaměstnanci
Zúčtovaným příjmem se pro účely pojistného na sociální
zabezpečení rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele
účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo
nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
Do vyměřovacího základu se proto zásadně
nezahrnují příjmy, které zaměstnavatel zaměstnanci nezúčtoval.
Takovými příjmy jsou např.:
částky ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla za kalendářní
měsíc, kdy je motorové vozidlo poskytnuto bezplatně zaměstnavatelem zaměstnanci
pro služební i soukromé účely. Jedná se o příjem zaměstnance jen pro účely
daňové. Pro účely pojistného na sociální zabezpečení není na účtu
zaměstnavatele vyčíslována tato částka příjmu zaměstnance jako náklad nebo
úbytek prostředků zaměstnavatele, nejedná se proto o zúčtovaný příjem
zaměstnanci jeho zaměstnavatelem.
hodnota jízdného při dopravě zaměstnanců do zaměstnání a ze
zaměstnání zdarma vlastním autobusem zaměstnavatele. Nejde o zúčtovaný příjem,
neboť na účtech zaměstnavatele je celkem vykázána jiná částka nákladů na
dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání, než je součet ocenění jízdného pro daň
z příjmů zaměstnanců.
peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s
poskytováním bezúročných půjček od zaměstnavatele, popř. půjček s úrokem
nižším, než je obvyklá výše úroku. Nejedná se o zúčtovaný příjem, neboť
nedochází k úbytku prostředků zaměstnavatele.
Jedná-li se však o příjem zaměstnance, který
zaměstnavatel svému zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním
zakládajícím účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, je třeba ještě
posoudit.
3. zda podléhá dani z příjmů fyzických osob podle zákona o daních
z příjmů a není od této daně osvobozen.
Jestliže podléhá dani z příjmů fyzických osob, podléhá
i odvodu pojistného na sociální zabezpečení, pokud této dani nepodléhá,
nepodléhá ani odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Z této zásady však
platí výjimky uvedené v
§ 5 odst. 2) písm. a) až f) zákona č. 589/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z příjmů, které zaměstnavatel
zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na
nemocenském pojištění, se do vyměřovacího základu pro placení pojistného
na sociální zabezpečení nezahrnují, i když podléhají dani z příjmů
fyzických osob, následující příjmy:
náhrada škody podle zákoníku práce,
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na
základě zvláštních právních předpisů,
věrnostní přídavek horníků,
odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích
návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo
souvislost s výkonem…
