SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

Dotaz č. 1

Syn naší zaměstnankyně je studentem vyšší odborné školy. V rámci svého studia vykonává praxi a za produktivní činnost je mu poskytována odměna. Je z této odměny povinen platit pojistné na sociální zabezpečení?

     Vyšší odborné vzdělávání obsahuje mimo teoretickou přípravu též praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání.

     Studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností. Výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud studenti konají odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato jiná osoba.

     Studenti, jejichž studium jim zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (viz § 46 a násl. vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění pozdějších předpisů), nejsou z důvodu studia poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, neboť studiem nedosahují příjmů, z nichž by bylo důvodné platit pojistné na sociální zabezpečení. Jestliže tedy syn Vaší zaměstnankyně vykonává v rámci studia odbornou praxi na produktivních činnostech a náleží mu odměna, neplatí se z této odměny pojistné na sociální zabezpečení.

     Skutečnost, že studenti z titulu studia nejsou poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, se následně promítá do jejich nároků z nemocenského pojištění zaměstnanců, které jim studium založilo. Z titulu studia u nich přichází v úvahu přiznání jediné dávky z dávek nemocenského pojištění, a to peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci), jejíž výše odpovídá výši 1/30 rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory a od 1. ledna 2007 činí 7 582 Kč měsíčně.

     Jestliže však student vedle studia pracuje v zaměstnání, které mu zakládá účast na nemocenském pojištění, je z takového zaměstnání poplatníkem pojistného jako každý jiný zaměstnanec.

Dotaz č. 2

Na základě dohody, uzavřené v souladu s ustanovením § 29a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník páce, ve znění účinném do 31. prosince 2006, vyplácíme bývalému zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za jednotlivé kalendářní měsíce po skončení pracovní poměru. Z tohoto plnění jsme do 31. prosince 2006 neodváděli pojistné na sociální zabezpečení a při provedené kontrole OSSZ nám bylo potvrzeno, že postupujeme správně. Peněžité vyrovnání však bývalému zaměstnanci poskytujeme i v roce 2007. Nemáme z něj i nadále odvádět pojistné na sociální zabezpečení, nebo je třeba toto pojistné z peněžitého vyrovnání srážet a odvádět?

     Skutečnost, že toto plnění náleží za dobu po skončení zaměstnání, tudíž není poskytováno v souvislosti s výkonem zaměstnání ani v souvislosti s trváním (existencí) zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, byla důvodem, pro který jste z něj - podle právní úpravy vyměřovacího základu zaměstnance účinné do 31. prosince 2006 - neodváděli pojistné na sociální zabezpečení.

     Podle ustanovení § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna 2007, je však vyměřovacím základem zaměstnance (tím i jeho zaměstnavatele) úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

     Souvislost předmětného…