Společníci a jednatelé s.r.o. z pohledu sociálního pojištění

     Společníci a jednatelé s. r. o. se považují v sociálním pojištění za zaměstnance, pokud vykonávají pro společnost práci mimo pracovněprávní vztah, to znamená, že tuto práci nevykonávají na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Za zaměstnance se považují pouze v případě, že jim z činnosti pro společnost plynou nebo by mohly plynout příjmy, které jsou předmětem daně ze závislé činnosti a nejsou od této daně osvobozené.

     V sociálním pojištění se každý pracovní vztah posuzuje samostatně jak z hlediska účasti na nemocenském pojištění, tak i účasti na důchodovém pojištění a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z této zásady platí výjimka, neboť společník, je-li zároveň jednatelem téže společnosti s ručením omezením, je pojištěn z obou činností pouze jednou.

     Společník s. r. o. není povinen ve společnosti pracovat. Pokud ve společnosti pracuje, může pracovat na základě pracovněprávního vztahu (pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), anebo jako společník. I společník může pro společnost vykonávat práci na základě několika pracovních vztahů, například v pracovním poměru, dohody o pracovní činnosti a zároveň i jen jako společník. Pracuje-li společník s. r. o. ve společnosti pouze v pracovněprávním vztahu, není z hlediska sociálního pojištění považován za společníka. V takovém případě je povinností společnosti jej odměňovat stejně jako ostatní zaměstnance v pracovněprávním vztahu.

     Podmínky účasti na nemocenském pojištění jednatelů a společníků s. r. o. jsou stejné jako u zaměstnanců činných na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění se zaměstnání od 1. 1. 2014 dělí na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na zaměstnání „ostatní“. Mezi ostatní zaměstnání řadíme zaměstnání, která nejsou ani zaměstnáním malého rozsahu a ani nejsou vykonávána na základě dohody o provedení práce. Do 31. 12. 2013 platila zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro zaměstnání „krátkodobá“. Za krátkodobé zaměstnání se považovalo zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 dnů. Takové zaměstnání se mohlo vyskytovat u společníků, neboť u jednatelů nepřicházelo v úvahu. Krátkodobé zaměstnání se obecně vyskytovalo zřídka, neboť zaměstnání, která jsou uzavírána na dobu nepřesahující 14 dnů, jsou zpravidla vykonávána na základě dohody o provedení práce.

     Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání ostatní se vyskytují jak u společníků, tak u jednatelů. Společník s. r. o. může vykonávat činnost pro společnost na základě dohody o provedení práce, na činnost jednatele s. r. o. není uzavírána dohoda o provedení práce.

     Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, u něhož není sjednána měsíční výše příjmu, anebo sjednaná částka nedosahuje 2 500 Kč měsíčně. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním měsíci, v němž příjem dosáhl výše aspoň 2 500 Kč. Za zaměstnání ostatní se považuje zaměstnání, u něhož byl sjednán měsíční příjem aspoň 2 500 Kč. Ze zaměstnání ostatního je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do skončení zaměstnání bez ohledu na výši zúčtovaného příjmu.