dnes je 21.11.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující poskytování přestávek v práci

18.2.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2.5.8
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující poskytování přestávek v práci

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele

upravující poskytování přestávek v práci

Zaměstnavatel ........................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený .................................

vydává tento vnitřní předpis

upravující poskytování přestávek v práci.

  1. Tento vnitřní předpis upravuje poskytování přestávek v práci.

  2. Zaměstnavatel je povinen podle § 88 ZP zaměstnanci poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, a to nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Mladistvému zaměstnanci, tj. zaměstnanci do 18 let věku, je zaměstnavatel povinen přestávku nejméně v rozsahu 30 minut poskytnout již po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

  3. Poskytovaná přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena a minimální rozsah 30 minut nemusí být poskytován vcelku. Alespoň jedna část poskytované přestávky v práci při jejím rozdělení však musí činit nejméně 15 minut.

  4. Přestávka na jídlo a oddech může být poskytována i ve větším rozsahu, než je 30 minut, případně může být poskytováno i více přestávek v jedné směně.

  5. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Přestávka na jídlo a oddech musí být vždy poskytnuta v průběhu směny, a to zpravidla tak, aby byla poskytnuta v její půli.

  6. Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Při jejich čerpání zaměstnancům nepřísluší žádné finanční plnění.

  7. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, nebo je-li zaměstnanec povinen v případě vzniku určité události vždy zasáhnout, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Mladistvým zaměstnancům, kteří konají práce, které nemohou být přerušeny, však musí být vždy poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle bodu 2 tohoto vnitřního předpisu. Přiměřená doba na jídlo a oddech se započítává do pracovní doby a zaměstnanci je při jejím čerpání poskytován plat (nebo mzda podle systému odměňování).

  8. O poskytování přestávek za shora uvedených podmínek rozhoduje zaměstnavatel při rozvrhování pracovní doby, které zahrnuje i stanovení počátku a konce jednotlivých směn. Za dodržení podmínek stanovení přestávek na jídlo a oddech odpovídá ................... (např. personální ředitel).

  9. Posouzení prací, které nemohou být přerušeny nebo je zaměstnanec povinen v případě vzniku určité události vždy zasáhnout, pro účely poskytování přiměřené doby na oddech a jídlo, provádí ................... (např. personální ředitel)....... (např. po předchozím projednání s odborovou organizací).

  10. Zaměstnavatel je povinen přestávky na jídlo a oddech v minimálním rozsahu za splnění zákonných podmínek poskytovat. Za splnění této povinnosti odpovídá .......... (např. personální ředitel). Všichni vedoucí zaměstnanci jsou při přidělování práce povinni zohlednit skutečnost, že zaměstnanec během přestávky na jídlo a oddech práci nekoná. Vedoucí zaměstnanci mají povinnost kontrolovat, zda jejich podřízení zaměstnanci přestávky na jídlo a oddech čerpají a zda dodržují jejich stanovený počátek a konec.

  11. Zaměstnanec není povinen v době čerpané přestávky na jídlo a oddech práci konat a nemusí se zdržovat na svém pracovišti. Zaměstnanci mohou pro svůj odpočinek využít prostor ................................. (např. kulturní místnost, tělocvičnu apod.).

  12. Úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele jsou úkony přímo související s plněním pracovních úkolů, a pokud se při nich zaměstnanci stane úraz, jedná se o úraz pracovní (viz § 274 odst. 1 ZP).

  13. Zaměstnancům, kteří mají při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, je zaměstnavatel při rozvržení pracovní doby povinen bezpečnostní přestávky podle konkrétně vykonávané práce ve stanoveném rozsahu zvláštními předpisy určit. Za splnění povinnosti poskytovat bezpečnostní přestávky v rozsahu stanoveném právními předpisy odpovídá ....................... (např. personální ředitel). Bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby a zaměstnanci je při jejich čerpání poskytován plat (nebo mzda podle systému odměňování). Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítává se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.

  14. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnankyni, která kojí své dítě, kromě přestávek v práci podle bodu 2 tohoto předpisu, také zvláštní přestávky ke kojení. Přestávky se poskytují v rozsahu a za podmínek upravených v § 242 odst. 2 ZP a jejich určení se stanoví individuálně v každém jednotlivém případě zaměstnankyni, která pro poskytování těchto přestávek ke kojení splňuje podmínky. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

  15. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem: ............................

........................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Přestávka v práci na jídlo a oddech (dále jen přestávka) je krátkodobé volno zaměstnance poskytované během směny určené k odpočinku, stravování i k výkonu fyziologických potřeb. Zaměstnavatel je povinen přestávky poskytovat, a to nejméně v rozsahu a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Zaměstnanec není povinen si přestávku určovat, to musí zajistit zaměstnavatel. Zaměstnavatel se nemůže povinnosti poskytnout přestávku zprostit ani v dohodě se zaměstnancem, takový postup by byl v rozporu se zákoníkem práce. Neposkytování přestávek v práce nebo jejich neposkytování ve stanoveném rozsahu je porušením právních předpisů a zaměstnavatel může být při jeho zjištění sankcionován Státní inspekcí práce.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci v trvání nejméně 30 minut. Mladistvým zaměstnancům (tj. zaměstnancům do 18 let věku) musí zaměstnavatel poskytnout přestávku dříve, a to nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávku je možné poskytnout kdykoliv během směny, nikoliv však na jejím počátku nebo konci. Zaměstnavatel může přestávku poskytnout i dříve, musí přitom zvážit náročnost vykonávané práce, potřebu krátkodobého odpočinku během směny tak, aby přestávka sloužila skutečně k oddechu a napomohla zaměstnanci ke krátkodobé regeneraci pracovních sil. Zaměstnavatel může poskytovat přestávku jednotlivým pracovištím či provozům diferencovaně tak, aby bylo zajištěno plynulé stravování. U všech zaměstnanců musí být ale splněna minimální doba odpočinku po 6 hodinách nepřetržité práce, u mladistvých dokonce po 4,5 hodinách.

Je-li sjednána kratší pracovní doba podle § 80 ZP nebo povolena na základě žádosti podle § 241 odst. 2 ZP, která nedosahuje délky 6 hodin v jedné směně, nemá zaměstnavatel povinnost přestávku v této směně určit. Jejímu určení ani v těchto kratších směnách však nic nebrání. Rozhodnutí o poskytnutí přestávky je na zaměstnavateli, protože pracovní dobu, včetně přestávek, rozvrhuje zaměstnavatel.

Přestávka nemusí být stanovena vcelku v rozsahu 30 minut, přestávek může být i několik v kratší výměře, avšak nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce musí poskytnuté přestávky dohromady činit alespoň 30 minut. Je-li přestávka v práci rozdělena do několika částí, musí alespoň jedna z nich trvat nejméně 15 minut. Délka přestávky nebo jejich počet nad minimální výměru omezen není.

Poskytování přestávky na jídlo a oddech je součástí rozvržení pracovní doby, jedná se proto o hromadnou úpravu pracovní doby, kterou je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací (§ 99 ZP). Právo projednání má výhradně odborová organizace, nikoliv rada zaměstnanců. Zaměstnavatel rozhoduje sám, jestliže u něj odborová organizace nepůsobí.

Do pracovní doby se poskytnuté přestávky nezapočítávají. Po dobu jejich čerpání nepřísluší zaměstnanci proto mzda nebo plat. Záleží výhradně na zaměstnanci, jak přestávku využije, zaměstnanec nemusí pracovat a nemusí ani setrvat na svém pracovišti. Zaměstnanec může pracoviště opustit za účelem občerstvení nebo

Nahrávám...
Nahrávám...