2.8.7.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující překážku v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti (právní úprava do 30. 6. 2021)
JUDr. Věra Bognárová
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující překážku v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti
Zaměstnavatel .............. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO),
zastoupený ..............
vydává tento vnitřní předpis
vymezující překážku v práci na straně zaměstnavatele z důvodu částečné nezaměstnanosti.
1. Zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobku (nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách). Zaměstnavatel tuto skutečnost považuje za překážku v práci na své straně podle § 209 odst. 1 ZP.
2. Po dobu překážky v práci na straně zaměstnavatele přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši ....... % průměrného výdělku (nejméně 60 % průměrného výdělku). Náhrada mzdy je splatná měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, v němž k překážce v práci došlo ve výplatním termínu, který je u zaměstnavatele určen k výplatě mzdy.
3. Překážka v práci na straně zaměstnance podle bodu 1 je stanovena od ..... do .....
4. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě.............. (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.
Tato vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................
..................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Komentář:
Upozornění
V době redakční uzávěrky projednává Parlament pravidla tzv. kurzarbeitu, která se mohou projevit i v novelizaci § 209 ZP. Prozatím však úprava ani změna § 209 ZP nebyla přijata, proto ji tento vzor neobsahuje. S ohledem na aktuální coronavirovou situaci je však potřebné přijetí legislativní úpravy sledovat a vnitřní předpis novým pravidlům, budou-li přijata, přizpůsobit a případně nově upravit.
Jakmile bude přijata nová právní úprava, připravíme aktualizovanou verzi této směrnice, kterou najdete na Zákaznickém portálu 24, který máte v rámci předplatného k dispozici.
Ustanovení § 209 odst. 3 ZP ve znění do 31. 12. 2011 neumožňovalo, aby zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, upravil částečnou nezaměstnanost ve svém vnitřním předpisu. Zaměstnavatel, u kterého nepůsobila odborová organizace, měl v těchto případech pouze právo podat návrh úřadu práce, aby tento úřad rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce, než je 100 % průměrného výdělku. Jestliže úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodl, příslušela zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, a to po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určil. Doba však mohla být určena nejdéle na dobu 1 roku. Způsob rozhodování o částečné nezaměstnanosti u zaměstnavatele, u kterého nepůsobila odborová organizace, byl značně těžkopádný a zdlouhavý a navíc nebyl zcela v souladu s Nálezem Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., protože ten ve svých závěrech postavil na roveň kolektivní smlouvě i vnitřní předpis vydávaný zaměstnavatelem. Zaměstnavatel, u kterého nepůsobila odborová organizace, byl oproti zaměstnavateli, u kterého odborová organizace působila, znevýhodněn, a to mohlo mít důsledky i pro jeho konkurenceschopnost v důsledku právního řešení částečné nezaměstnanosti.
Novelizace zákoníku práce provedená zákona č. 365/2011 Sb. proto zrušila § 209 odst. 2 ZP a zaměstnavatel, u kterého odborová organizace nepůsobí, má od 1. 1. 2012 možnost o částečné nezaměstnanosti rozhodovat sám tím, že ji stanoví vnitřním předpisem. Podmínkou formálního rozhodnutí zaměstnavatele o částečné nezaměstnanosti je však vydání vnitřního předpisu podle § 305 ZP, nepostačí pouhé rozhodnutí zaměstnavatele. Úpravou platnou od 1. 1. 2012 se tak řešení částečné nezaměstnanosti zaměstnavatelů bez ohledu na to, zda u něj působí či nepůsobí odborová organizace, sjednocují.
Zaměstnavatel může od 1. 1. 2012 ve vnitřním předpisu vyhlásit existenci překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti a musí přitom stanovit výši poskytovaného průměrného výdělku, kterou bude zaměstnancům poskytovat za dobu, kdy jim práci přidělovat nebude. Minimální výše náhrady mzdy činí 60 % průměrného výdělku. Maximální výše náhrady mzdy není zákonnou úpravou omezena, zpravidla však bude nižší než 100 % průměrného výdělku, protože pokud by chtěl zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, nemusí žádný vnitřní předpis vydávat, neboť se použije obecné ustanovení § 208 ZP o překážce v práci na straně zaměstnavatele, při jejíž existenci zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Pokles…
