V této závěrečné části série článků obsahujících příklady z oblasti koncepční změny právní úpravy dovolené od 1. ledna 2021 se zaměříme na oblast čerpání dovolené a její krácení pro neomluvenou absenci zaměstnance ve směně.
ČERPÁNÍ DOVOLENÉ "PONOVU"
Základní principy určení doby čerpání dovolené zaměstnance zaměstnavatelem zůstaly i v nové právní úpravě dovolené, nyní vyjádřené v hodinách, zachovány. Z § 217 ZP a § 218 ZP vyplývá, že dovolená má být i nadále čerpána, pokud možno, vcelku, a jestliže je čerpána po částech, musí alespoň jedna část činit 2 týdny vcelku, není-li dohodnuto se zaměstnancem jinak. Nově je v § 218 odst. 6 ZP stanoveno, že pouze se souhlasem zaměstnance mu zaměstnavatel může určit dovolenou v rozsahu kratším, než činí délka směny připadající zaměstnanci na den dovolené, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené za příslušný kalendářní rok, která je kratší než polovina směny, kdy i v tomto případě lze dovodit nutnost souhlasu zaměstnance.
Dotaz č. 1
Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o poskytnutí dovolené v délce 5 hodin v den, na který zaměstnanci připadá podle rozvrhu směna v délce 8 hodin. Může mu za této situace zaměstnavatel čerpání dovolené v uvedeném rozsahu určit a vyhovět tak jeho žádosti?
Ano, zaměstnavatel vyhovět zaměstnanci může, neboť dovolená bude čerpána nejméně v rozsahu poloviny délky konkrétní směny. Současně bude muset určit, odkdy dokdy během směny k čerpání dovolené dojde. K uvedenému čerpání dovolené v části směny by však mělo docházet pouze výjimečné s ohledem na požadavek celistvosti dovolené jako doby soustředěného odpočinku zaměstnance.
Dotaz č. 2
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby se směnami v délce 8 hodin. V prosinci 2021 má dočerpat zbývající část nevyčerpané dovolené za aktuální rok v rozsahu 1 hodiny. Jedná se o dočerpání zůstatku dovolené, který je kratší než polovina směny. Jak tuto situaci řešit?
S ohledem na dikci § 218 odst. 6 ZP nelze tuto dovolenou zaměstnanci nařídit k dočerpání bez jeho souhlasu, a proto:
-
za předpokladu, že s tím zaměstnanec souhlasí, bude mu dovolená v rozsahu 1 hodiny určena k dočerpání v prosinci 2021 s tím, že zaměstnavatel by měl současně určit, v jaké konkrétní části směny (od – do) bude tato zbývající část dovolená vyčerpána,
-
za předpokladu, že s čerpáním dovolené v rozsahu 1 hodiny zaměstnanec nesouhlasí, bude mu dovolená v uvedeném rozsahu ze zákona převedena do následujícího roku 2022, kdy bude tato převedená část "staré" dovolené vyčerpána jako první v pořadí. V tomto případě jde o situaci zákonem výslovně neupravenou, kterou nicméně zaměstnavatel bude schopen obhájit v případě potřeby i před kontrolním orgánem, neboť vzniklou situaci řešit jinak než převedením nevyčerpané dovolené do dalšího kalendářního roku – objektivně vzato – není možné.
Zůstatek dovolené v rozsahu 1 hodiny s koncem roku 2021 tedy nezaniká, nepromlčuje se a ani jej nelze zaměstnanci proplatit, ledaže by před dočerpáním zůstatku dovolené mělo dojít ke skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 ZP).
Pro úplnost nutno ještě uvést, že v uvedeném případě může nastat i situace, kdy dočerpání dovolené v délce 1 hodiny do konce příslušného kalendářního roku nebude možné nikoli pro nesouhlas zaměstnance, nýbrž z naléhavých provozních důvodů nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance a k převedení této nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku tak dojde z uvedených zákonných důvodů. Konečně přichází v úvahu i možnost převedení nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku na žádost samotného zaměstnance (viz dále).
Novinkou v úpravě dovolené je též možnost, aby sám zaměstnanec mohl podle § 218 odst. 2 ZP písemně požádat zaměstnavatele o převedení části nevyčerpané dovolené za kalendářní rok, která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, do následujícího kalendářního roku. Předmětné ustanovení lze přitom vykládat tak, že zaměstnanec by měl v kalendářním roce vždy vyčerpat alespoň 4 týdny dovolené (pedagogický pracovník a akademický pracovník vysokých škol pak 6 týdnů dovolené), přičemž zbývající část dovolené, na kterou zaměstnanci v tomto kalendářním roce vzniklo právo, může být na základě jeho žádosti převedena do následujícího kalendářního roku.
Zaměstnavatel však není povinen žádosti zaměstnance o převedení části nevyčerpané dovolené vyhovět. Je třeba zdůraznit, že pokud zaměstnanec tuto žádost nepodá, případně jí zaměstnavatel nevyhoví, avšak současně nedojde k vyčerpání veškeré dovolené v příslušném kalendářním roce, toto právo i tak přechází do následujícího kalendářního roku. V tomto případě se tak ale děje automaticky ze zákona, nikoliv na základě jednání zaměstnavatele, jímž vyhověl žádosti zaměstnance a dovolenou převedl (tj., nadále platí, že právo na dovolenou na konci kalendářního roku nezaniká). Zaměstnavatel však v tomto případě neurčením dovolené jednal v rozporu s § 218 odst. 1 ZP, za což mu hrozí postih ze strany inspektorátu práce, konkrétně pokuta až do výše 200 000 Kč (ledaže mu v tom bránily překážky v práce na straně zaměstnance či naléhavé provozní důvody).
Dotaz č. 3
Zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou (dále "TPD") v délce 40 hodin a výměrou dovolené v délce 5 týdnů vzniklo za kalendářní rok 2021 právo na 200 hodin dovolené. Zaměstnanci z předchozího kalendářního roku 2020 nepřešla do roku 2021 žádná nevyčerpaná dovolená. Zaměstnanec měl ke konci roku 2021 nevyčerpanou dovolenou v délce 32 hodin, písemně však požádal o převedení pouze 8 hodin dovolené z těchto 32 do následujícího kalendářního roku. Může mu zaměstnavatel vyhovět?
Zaměstnavatel může na základě písemné žádosti zaměstnance převést do následujícího kalendářního roku 2022 maximálně 40 hodin dovolené [tj., lze převést právo na dovolenou v rozsahu nad 160 hodin, které by mělo být v tomto kalendářním roce vyčerpáno (40 x 4 = 160)].
Pokud měl tedy zaměstnanec ke konci kalendářního roku 2021 stále nevyčerpáno 32 hodin dovolené (tj. 168 hodin dovolené již v tomto roce vyčerpal) a zažádal si o převedení 8 hodin dovolené do následujícího kalendářního roku 2022, přičemž zaměstnavatel jeho žádosti vyhověl a dovolenou v rozsahu 8 hodin mu do kalendářního roku 2022 převedl, je nadále zaměstnavatel povinen určit mu zbývajících 24 hodin nevyčerpané dovolené k čerpání tak, aby je vyčerpal do konce kalendářního roku 2021. Pokud by tak zaměstnavatel neučinil, porušuje tím zákon (ledaže tomu zabránily naléhavé provozní důvody nebo překážky v práci na straně zaměstnance). Je však třeba připomenout, že k převodu těchto 24 hodin nevyčerpané dovolené do kalendářního roku 2022 by došlo i v tomto případě, a to automaticky ze zákona (právo na dovolenou totiž nezaniká).
Dotaz č. 4
Zaměstnanci se sjednanou kratší pracovní dobou v délce 25 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů vzniklo za kalendářní rok 2021 právo na 100 hodin dovolené. Současně měl zaměstnanec právo na 5 pracovních dní nevyčerpané dovolené přešlé z předchozího kalendářního roku 2020, neboť z naléhavých provozních důvodů mu navzdory původním očekáváním zaměstnavatel nemohl ke konci roku 2020 určit dovolenou k čerpání. Na začátku roku 2021 zaměstnavatel určil zaměstnanci k čerpání 1 týden dovolené. Bude moci zaměstnanec požádat o převedení případné části nevyčerpané dovolené z roku 2021 do roku 2022?
Zaměstnanec, který pracuje pravidelně od pondělí do pátku v pětihodinových směnách, tak přednostně vyčerpal 5 pracovních dní dovolené z roku 2020 (obecně totiž platí, že nejdříve se čerpá "stará" dovolená), neboť do období čerpání dovolené v délce 1 týdne mu připadlo celkem 5 směn (platí, že nevyčerpaná dovolená do konce roku 2020 podle tehdejší právní úpravy je převedena v příslušném počtu dní dovolené do roku 2021 a zde čerpána ve dnech (tj., jako je tomu ve smyslu přechodného ustanovení k novele zákoníku práce podle předchozí právní úpravy dovolené účinné do konce roku 2020). Protože na čerpání dovolené připadlo zaměstnanci celkem 5 pětihodinových směn, je třeba vyjít z toho, že zaměstnanec čerpal dovolenou v rozsahu 25 hodin [ostatně takto se tato doba bude považovat za výkon práce pro účely dovolené ve smyslu § 348 odst. 1 písm. b) ZP]. Zaměstnanci tak nadále zbývá k čerpání 100 hodin tzv. "nové" dovolené vzniklé za kalendářní rok 2021, z nichž by měl ještě 75 hodin minimálně vyčerpat, aby vyčerpal v tomto kalendářním roce celkem alespoň 4 týdny dovolené [tj. 100 hodin dovolené (25 x 4)]. Zbývající část dovolené, tj. 25 hodin dovolené, na kterou mu vzniklo za rok 2021 právo, tak může být převedeno na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku 2022 (maximálně).
Poznámka: Je třeba upozornit, že předmětné ustanovení § 218 odst. 2 ZP umožňuje i striktnější výklad, který by převod dovolené na základě žádosti v tomto případě neumožnil, a to tehdy, pokud by se vycházelo z předpokladu, že v rozsahu 4 (popř. 6) týdnů musí být vyčerpána dovolená, na kterou právo vzniklo v příslušném kalendářním roce – tedy pouze v roce 2021 (ke splnění této podmínky by nebylo možno použít čerpání "staré" dovolené). Autor se však přiklání k výkladu ve prospěch zaměstnance, resp. pro zaměstnance příznivějšímu tak, jak je v odpovědi k dotazu č. 4 uvedeno.
…