Vybíráme z judikatury - Oznámení o čerpání dovolené zaměstnancem

V praxi k tomu nedochází příliš často, ale stát se to může. A řekněme si otevřeně, že to hodně záleží na zaměstnavateli. Na mysli mám případ, kdy zaměstnanec nevyčerpá dovolenou v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, jak by tomu jinak mělo dle ustanovení § 218 odst. 1 ZP být, resp. o což by se měl zaměstnavatel mermomocí snažit, a část jeho dovolené bude převedena k čerpání do roku následujícího (protože zaměstnanec o ni samozřejmě nepřichází). S tím je pak spojena nová povinnost zaměstnavatele, totiž určit čerpání této "staré" dovolené zaměstnanci tak, aby byla až na výjimky vyčerpána do konce tohoto dalšího kalendářního roku. Je přitom v zájmu zaměstnavatele, aby s písemným určením čerpání této dovolené moc neotálel. Dle ustanovení § 218 odst. 4 ZP totiž platí, že není-li čerpání loňské dovolené určeno (rozuměj oznámeno) nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit si čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Využije-li tohoto svého práva, je ale také on povinen čerpání dovolené zaměstnavateli písemně oznámit, a musí tak učinit alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

V posuzovaném případě se zaměstnanec svého práva sice zhostil, ale poněkud příkře. Na část loňské nevyčerpané dovolené nastoupil s tím, že to dal vědět zaměstnavateli 3 dny předem, a přes jeho nesouhlas se zkrácením předstihu stanoveného zákonem. Následek byl nasnadě – zaměstnavatel vyhodnotil absenci zaměstnance za těchto okolností jako neomluvenou a rozvázal s ním pracovní poměr okamžitým zrušením pro porušení "pracovní kázně" zvlášť hrubým způsobem.

Vedl se soudní spor a věc se dostala až k dovolacímu soudu. Ten se vůbec poprvé pustil do výkladu předmětného…