Zaměstnavatel (název a sídlo, IČO): ............................................................................
Zastoupený: ........................................................................................................
Zaměstnanec (jméno, příjmení, bydliště): .....................................................................
(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)
Věc: Žádost o obnovení (nebo částečné) obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby
Dne .......jsem podle § 241 odst. 2 ZP požádala z důvodu péče o mého syna ............... (jméno), nar. dne ....... o kratší pracovní dobu v rozsahu .......... Žádosti bylo vyhověno a pracuji nyní ....... (např. 6 hodin v pracovních dnech od pondělí do pátku v době od 7 hodin do 13 hodin).
Od 1. 9. 2023 jsem péči o syna zajistila jeho umístěním do mateřské školky. Mohu tak opět pracovat na plný pracovní úvazek (po stanovenou týdenní pracovní dobu), jak jsem pracovala před podáním žádosti o kratší pracovní dobu.
Žádám proto podle § 241 odst. 3 ZP o obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby, a to od ....................
Sdělte mi stanovisko k této žádosti nejpozději ve lhůtě 14 dnů.
V ..................... dne ...................
.........................................
zaměstnanec
Zaměstnavatel převzal dne .......
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 80 ZP
-
§ 241 odst. 2 a 3 ZP
Komentář:
Podle § 241 odst. 2 ZP mají vyjmenovaní zaměstnanci právo na kratší pracovní dobu nebo na jinou úpravu stanovené nebo kratší pracovní doby. Jinou úpravou se rozumí jiné rozvržení pracovní doby, než jak je u zaměstnavatele určeno pro konkrétního zaměstnance, nebo jiný počátek a konec pracovní směny při zachování délky pracovní směny. Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnankyně či zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Jestliže žádosti nevyhoví, je povinen nevyhovění nově po novele zákoníku práce v roce 2023 písemně zdůvodnit (§ 241 odst. 2 ZP).
V případě žádosti oprávněného zaměstnance podle § 241 odst. 2 ZP o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu pracovní doby se jedná o právo zaměstnance, které může zaměstnavatel písemně odmítnout pouze v případě, že mu v kratší pracovní době nebo v jiné požadované úpravě stanovené nebo kratší pracovní doby brání vážné provozní důvody. Žádosti proto musí vyhovět, nemá-li k tomu vážné provozní důvody, které ale musí být zaměstnavatel připraven v případě pochybností prokázat. Jedná se o právo, které může oprávněný zaměstnanec v případě záporného písemného stanoviska zaměstnavatele nebo i v případě, že zaměstnavatel písemně na žádost vůbec nereaguje, uplatnit také soudně.
Pokud zaměstnavatel se žádostí souhlasí, sjedná se následně písemná dohoda o kratší pracovní době podle vzoru 3.10.3. o kratší pracovní době podle § 80 ZP a zaměstnavatel je následně povinen zaměstnanci přidělovat práci podle takto sjednané kratší pracovní doby. Zaměstnanec je také povinen práci konat v takto sjednané kratší pracovní době. Dohoda o kratší pracovní době podle § 80 ZP musí být písemná a zavazuje obě smluvní strany pracovního poměru.
Jenom pro úplnost, pokud zaměstnanec požádal o jinou vhodnou úpravu pracovní doby, sjedná se písemně dohoda o jiné úpravě pracovní doby podle vzoru 3.10.4.
Jestliže je sjednána kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby na dobu určitou (určení závisí na tom, jak zaměstnanec specifikuje svou žádost), po uplynutí sjednané doby dochází k obnovení původních pracovních podmínek, aniž by se muselo cokoliv dalšího činit, a aniž by musel zaměstnanec o cokoliv žádat. Jsou-li úpravy pracovní doby…
