Závodní preventivní péče, podle zákona č. 262/2006 Sb.
označovaná jako „pracovnělékařská“, je druhem zdravotní péče, která je
poskytována zaměstnancům po dobu jejich pracovního aktivity. Zajištění této
péče je povinností každého zaměstnavatele od r. 1992, a to podle § 40
zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění.
Pojem „pracovnělékařská péče“ byl zakotven do nového
zákoníku práce v dobré víře, neboť se mělo za to, že spolu s tímto zákonem bude
realizován i zákon o zdravotní péči, který měl přesně definoval její rozsah a
způsob jejího poskytování. Zákon o zdravotní péči však nebyl přijat, a tak
tento název poněkud vyčnívá, navíc jeho vysvětlení chybí. Přes tyto nejasnosti
je ovšem jednoznačné, že z pohledu obsahu a zaměření se jedná v podstatě o
závodní preventivní péči (dále jen „ZPP“) tak, jak ji známe doposud. Pozn.
redakce: připravovaná novela zákoníku práce se vrátí k pojmu „závodní
preventivní péče“ tak, jak jej zná současný zákon o péči o zdraví lidu.
Závodní preventivní péči poskytují zařízení závodní
preventivní péče, jejichž náplň činnosti upravuje § 35a zákona o
péči o zdraví lidu. Ten upřesňuje, že tato zařízení poskytují „odbornou poradní
činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců,
pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních
podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky
zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupracují s
příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku a výchově
v oblasti ochrany a podpory zdraví“. Z obsahu této náplně tedy vyplývá, že jde
v podstatě o poskytování „zdravotních služeb“, jak je upravuje čl. 5 „Úmluvy o
závodních zdravotních službách“(ILO č. 161).
Přestože se často lze setkat s názorem, že tato
zařízení zajišťují více méně „jen preventivní lékařské prohlídky“, nelze s
tímto tvrzení souhlasit ani je unifikovat. Principiálně by totiž všichni
poskytovatelé závodní preventivní péče měli navíc vykonávat dohled nad
pracovními podmínkami na pracovištích zaměstnavatele a znát skutečné
podmínky práce a možná rizika. Vlastní zjištění těchto skutečností a dostatečný
přenos informací ze strany zaměstnavatele o současné technologii a uvažovaných
změnách jsou nezbytné ke znalosti problematiky BOZP, které oba tyto subjekty
spojují, a bezesporu mohou přispět ke kvalitě preventivních opatření k ochraně
zdraví zaměstnanců při práci. Zjišťováním podmínek práce může být rovněž
pověřen jiný odborný subjekt, který o výsledcích informuje závodního
lékaře.
Seznámení se s pracovišti zaměstnavatele ovšem není
zúženo na pouhé zjišťování přítomných rizik a znalost jejich účinků na zdraví.
Pozornost musí být věnována podmínkám, za jakých se rizika na pracovišti
vyskytují, tedy jejich zdroji i celkové úrovni pracovního prostředí a vybavení
pracoviště. Součástí sledování je i zjišťování úrovně vybavení zázemí pro
zaměstnance od vlastních sanitárních zařízení, místností pro oddech, stravování
apod. Je namístě také sledovat, jak je zaměstnanci práce zvládána, zda jejich
zaškolení je dostačující, případně zda jsou pro konkrétní zaměstnance
přizpůsobována pracovní místa apod.
Zaměstnavatel stejně jako lékař ZPP musí brát v úvahu
celou řadu indikátorů, které mohou negativně spolupůsobit na zaměstnance.
Ukazuje se, že vyhledávání a jednoznačné vymezení známých rizik, jakož i
přijímání opatření k jejich minimalizaci je sice základem pro prevenci zdraví
zaměstnanců v tom nejužším pojetí, nicméně existuje řada dalších oblastí, která
si zaslouží být zkoumána. Zvyšující se tempo práce, zavádění stále novějších a
náročnějších technologií, požadovaná pružnost při měnících se podmínkách výroby
a další aspekty totiž kladou na zaměstnance stejně jako na zaměstnavatele tlak,
který jsou nuceni zvládat. Přestože určitá míra stresu je žádoucí jako startér
výkonnosti, nemusí být vnímána všemi osobami stejně. Je nutné mít na paměti, že
dlouhodobě přítomné stresové faktory mohou negativně ovlivňovat jak samotný
výkon práce zaměstnance, tak jeho celkový pohled na plnění jím svěřených
povinností. Postupně mohou vyústit v nezájem až nechuť k práci, při vysoké
psychické zátěži mohou způsobit i vážné zdravotní problémy. Sledování tohoto
fenoménu, stejně tak jako sledování měnící se věkové struktury zaměstnanců,
kladou a do budoucna ještě ve větší míře budou klást požadavky na optimalizaci
pracovních podmínek. Lze počítat s tím, že právě na zdravotní služby
poskytované závodní preventivní péči se budou zaměstnavatelé i zaměstnanci
obracet pro radu a pomoc.
Povinnosti zaměstnavatele je zajistit pro všechny své
zaměstnance ZPP a nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon
by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Dále je zaměstnavatel
povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje tuto
péči a jakým lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce
jsou povinni se podrobit. Je také povinen umožnit zaměstnancům podrobit se
těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními
právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech vydaných k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidelně ověřovat jejich
znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, zajistit
zaměstnancům poskytnutí první pomoci, zajistit zaměstnancům dostatečné a
přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména
formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na
ochranu před působením těchto rizik, kategorizovat práce (podle § 37
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých…
