K 1. 1. 2025 vstoupil v účinnost zákon č. 470/2024 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti a některé další zákony. Základním cílem této novely bylo přepracování a dílčí zpřísnění některých pravidel souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. V průběhu legislativního procesu byla k návrhu novely doplněna ještě změna zákona o nemocenském pojištění zaměřená na dohody o provedení práce. Díky ní se podařilo odvrátit původně očekávaný režim oznámené dohody.
POJISTNÉ ZE VZTAHŮ ZALOŽENÝCH DOHODOU O PROVEDENÍ PRÁCE
Na jaře roku 2024 byla do zákona o nemocenském pojištění vložena pravidla, která měla od roku 2025 významně zpřísnit odvody pojistného u dohod o provedení práce. Zaměstnavatelé se již začali připravovat na to, že pro zachování možnosti neodvádět pojistné mělo být nutné včas provést rezervaci režimu oznámení dohody. Ten měl být u jednoho zaměstnance uplatnitelný pouze jedním zaměstnavatelem.
Na podzim byl ovšem prezentován záměr režim oznámené dohody zrušit a zachovat u dohod o provedení práce současný stav charakterizovaný tím, že pokud zaměstnancům výdělek nepřesáhne stanovenou hranici, pojistné se neodvádí bez ohledu na to, zda má zaměstnanec uzavřené dohody o provedení práce i s jinými zaměstnavateli.
K realizaci uvedeného závěru byla zvolena novela zákona o zaměstnanosti, která byla v té době v Poslanecké sněmovně již ve 2. čtení. Prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu k ní byla doplněna další část zaměřená právě na pojistné u dohod o provedení práce. Novela byla včas schválena, včetně uvedeného pozměňovacího návrhu, a očekávaná pravidla oznámené dohody tak byla zrušena.
Z přísnějších pravidel dopadajících na dohody o provedení práce, jež byla původně zahrnuta to tzv. konsolidačního daňového balíčku, nakonec zůstala zachována jen vykazovací povinnost. Od 1. 7. 2024 musí zaměstnavatelé každý měsíc zpracovat a odeslat výkaz dohody o provedení práce. V něm musí být mimo jiné uvedeno, jaké výše odměny zaměstnanec v určitém měsíci dosáhl, a to i v případě, kdy nedošlo k založení účasti v nemocenském, důchodovém ani zdravotním pojištění.
ROZHODNÁ ČÁSTKA PRO VZNIK ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ
Namísto původně očekávaného zpřísnění nakonec u dohod o provedení práce od 1. 1. 2025 došlo k dílčímu uvolnění pravidel odvodů pojistného. V důsledku přijaté novely zákona o nemocenském pojištění byla přijatá nová úprava rozhodné částky pro vznik účasti na pojištění a související povinnosti odvádět pojistné.
Dřívější rozhodná částka ve výši 10 000 Kč byla zavedena v roce 2012 a od té doby nebyla navýšena. Novela přinesla pravidlo, podle něhož budou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění, pokud jim bude zúčtován příjem ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Vzhledem k aktuálnímu nárůstů průměrných mezd byla sdělením ministerstva práce č. 476/2024 Sb. tato částka pro rok 2025 stanovena ve výši 11 500 Kč. Až to této částky budou letos výdělky dosažené na základě dohody o provedení práce osvobozeny od odvodů pojistného.
Upozornění
Účast na pojištění vznikne v případě, kdy bude uvedená rozhodná částka dosažena, nikoli až při jejím překročení, jako je tomu v současné době. Podle dřívější úpravy se pojistné neodvádělo, pokud výdělek nepřevýšil 10 000 Kč. Mohl být tedy roven částce 10 000 Kč.
Podle aktuální úpravy ale platí, že pokud budou mít strany zájem, aby z dosaženého výdělku nebylo hrazeno pojistné, musí dát pozor na to, aby příjem činil méně než rozhodná částka. Od odvodů je osvobozen měsíční výdělek ve výši maximálně 11 499 Kč.
Stejně jako dříve stále platí, že pokud má zaměstnanec v témže kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele uzavřeno více dohod o provedení práce a úhrn příjmů dosáhne výše rozhodné částky, vznikne účast na pojištění.
NOVELA ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, došlo k 1. 1. 2025 především ke změně pravidel zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen "OZP"), a to se zaměřením na omezení zneužívání příspěvků a na zpřísnění pravidel pro náhradní plnění.
Novela zavedla strop na příspěvky na další náklady související se zaměstnáváním OZP, které již nesmějí překročit výši výdělku těchto osob. Nově také není možné uplatňovat uznatelné náklady na dopravu a pracovní asistenci mezi majetkově propojenými společnostmi.
V oblasti náhradního plnění zůstává zaměstnavatelům zachována možnost plnit povinný podíl zaměstnáváním OZP, odebíráním výrobků nebo služeb nebo odvodem do státního rozpočtu. Avšak náhradní plnění již není možné realizovat odebíráním…
